Před minulými volbami se také v podstatě vědělo všechno podstatné. Vít Bárta zakládal Věci veřejné za účelem zisku a cílil na ministerstvo vnitra. O tom se běžně psalo v novinách, jděte do archivu, nalistujte si to. Obklopil se podivnými lidmi bez významu a charakteru, mezi nimi vyčníval populární televizní moderátor Radek John. Ten byl čerstvě vyhozený z TV Nova kvůli nepříjemnému korupčnímu skandálu. Psalo se o tom v novinách. Všechno se vědělo.

No a pak lidi šli a tuhle partu zvolili. Počet jejich poslanců stačil k ochromení funkce vlády, která jako první v polistopadové éře měla odvahu k reformám a taky dostatečnou početní podporu ve sněmovně. Dobré úmysly se rozplynuly v žabomyších sporech a některé epizody se pak v divadelní dramatizaci hrály na jevišti kabaretů a lidi se u toho řezali smíchy.

Střih.

Byly volby do prezidentského úřadu. Vědělo se, že Miloš Zeman je sebestředný nenávistný alkoholik bez schopnosti elementárního konsensu. Vědělo se, že jeho postava prezentuje významné nebezpečí pro chod našeho politického systému. Vědělo se a psalo se o tom, že nejvíce je ohrožena sociální demokracie, kterou tenhle ješitný člověk pravděpodobně rozloží. Lidi šli a zvolili ho, ohrožená strana ho podpořila a ODS, tehdy ještě braná vážně, ústy svého předsedy podpořila pravicového protikandidáta "se skřípěním zubů". No a máme Zemana.

Střih.

Jsme před dalšími volbami. Komický Zemanův fanklub má našlápnuto, aby se po zelených a veverkách stal novým rozkladným elementem v parlamentu. Píše se o tom v novinách. Není dne, aby nevyplavaly nové groteskní detaily. Čerstvě – pražská organizace si zvolí jako volebního lídra Miroslava Šloufa, bolševika a fízla, svého času spolčeného s gangsterem Františkem Mrázkem. Muselo zasáhnout vedení, aby tuhle zhůvěřilost zamázlo. Uplyne pár desítek hodin a v hradecké organizaci se dva někdejší socdemáci, nyní zemanovci, drží pod krkem a lomcují kravatami.

Lidi je stejně zvolí.

Naštěstí jsou předvolební průzkumy snůška nesmyslů, nejednou účelově podpšrajcovaných. Až lidi přijdou k urnám, tak ta rozumnější část dá hlas zavedeným solidním firmám a to jsou, nelze jinak: komunisté, lidovci, občanští demokraté, sociální demokracie a topka.

Jistě na mě nejeden čtenář bude ječet a psát maily, ale trvám na tom: raději deset takových komunistických stran než jedna parta magorů typu SPOZ nebo Úsvit. Pokud jde o Babišovo ANO, zde jsme s úsudkem opatrnější. Babišovo heslo o státu řízeném jako firma je naprosto a totálně vedle.

Stát není firma. Panu Babišovi nepatří a patřit nebude, i kdyby se nakrásně stal premiérem, ani pak nebude mít pravomoci, jako má ve svém impériu. Nemůže jen tak někoho vyhodit pro neschopnost. Nemůže nikomu vnutit vůli, vše musí vyjednat. Problém naší dosavadní politiky není v nedostatku schopnosti prosadit vůli, naopak: pánové a dámy prosazují vůli pneumatickou vrtačkou až na dno lodi a ještě hlouběji. Smysl pro konsensus naprosto zmizel, zasut pod lavinou osobních zájmů. A s tím ani jinak sympatický pan Babiš svou korporátní koncepcí nehne.

Ale pozor, i o tomhle se běžně píše v novinách a mluví v rádiu a týví. Lidi stejně Babiše zvolí a dopadne to fiaskem.

Pak napíšu zase střih a půjdeme do dalších legračních voleb. Myslím, že už se na nás smějí, odhaduji to na rok patnáct.