Za hranicí komiky
Něco je tak snadné zesměšňovat, že je až trapné to dělat. Trapné je vyjadřovat se k výrokům Miloše Zemana. Trapné je napsat „tak nám... (dosaďte cokoli, třeba nařídili roušky)… paní Müllerová“. Vtip by měl mít ostří a neměl by se ubírat nejsnazší cestou.
Někdy to má těžké. Někdy je ta cesta tak strašně snadná, že je naopak velmi nesnadné po ní nejít. Když tedy premiér Babiš oznámí obecenstvu, že roušky všude nebudou a že to jenom odborníci uvedli ministra zdravotnictví Vojtěcha v omyl, zde žádný Enpšígl nemusí sahat do mošny s humorem moc daleko.
Zkusme to ale vzít vážně, jakkoli je to obtížné. Všichni chtěli odstranit regulace a pink ho, máme tu čísla jako na vrcholu krize. Masivně se neumírá, skoro vůbec ne. Chvála bohu. Jsme si jisti, že virus vyčichnul jako odšpuntovaná flaška piva? Kdo z kritiků položí ruku do ohně a ponese odpovědnost za tuto tezi?
Občan nemá mnoho silných vodítek, kterých by se chytil. Snad tedy úsudek. Nepolezu zbytečně tam, kde je moc lidí, a nebudu sdílet flašku nebo brčko.
Je to trapně jednoduché. Ale asi kdyby se toho všichni drželi, ta hrozivá čísla by klesla do sféry méně hrozivé
