Teď už se celá země nezabývá ničím jiným, než privátním problémem Andreje Babiše. Bylo to už dříve, v podstatě od chvíle jeho vstupu na půdu politiky. Neoficiální zveřejnění předběžného auditu Evropské komise o premiérově střetu zájmů posunulo celou věc za hranici únosnosti.
Podstatné je stanovisko Pavla Zemana. Ten předpokládá, že předběžná zpráva obsahuje pravdivé údaje a není podvrh, tudíž že státní zastupitelství musí konat. A hlavně – zastupitelství bude chtít vědět, jak vypadaly žádosti o dotace, kdo byl za ně odpovědný, kdo je podepisoval a kdo ve svěřeneckých fondech rozhodoval.
Stín tlapy státní moci tedy už nevisí jen nad premiérem a jeho rodinou. Po nedělním veřejném výroku Pavla Zemana bude mít hodně lidí špatné spaní a mnoha lidem bude vrtat hlavou, zdali spolupráce s vyšetřovacími orgány jim nebude přičtena k dobru.
Můžeme soudit jen z toho, co proniklo na veřejnost. Teď už to nejsou v podstatě hlouposti toho typu, že se byl Babiš koukat na stavbu Čapího hnízda (proč by nemohl) a že si banka myslela, že Čapák patří Agrofertu, a proto půjčila peníze (banka nemá co si myslet, banka má mít řádnou dokumentaci). To, co je známo o dotacích na pekárnu toastového chleba, zavání čistým podvodem a zdá se, že takových případů je mnoho.
Zároveň ovšem to vrhá světlo na celý dotační systém. Nemálo hlasů poukazuje na to, že unijní dotace pokřivují tržní prostředí. Sám Babiš se pošklebuje, a právem, na dotace poskytované rozmanitým obskurním školením. Nicméně obskurní školení je pořád ještě čistší záležitost než fixl s pekárnou.
Co k tomu dodat? Spolu chyceni, spolu pověšeni, říkávalo se v Čechách. I tohle úsloví bude jistě vrtat hlavou těm, kdo mají po této neděli nárok na neklidné spaní.