Bouře ve sklenici vody, vyvolaná večírkem ministra Jurečky a hlavně pak následným vykrucováním ustala. Jurečka se omluvil, zastal se ho premiér Fiala, postavila se za něho jeho strana a také partneři z trojky Spolu. Vít Rakušan za Stan dal štítivě ruce pryč a Piráti dali najevo cosi jako nezúčastněné opovržení.

Tak tedy Marian Jurečka se omluvil. V omluvě ovšem není zahrnuta novela pracovního práva. To je u nás – jako ostatně všude kam se podíváte – strnulé. Určitou volnost na trhu práce dávaly dohody o provedení práce. Podle novely z Jurečkovy dílny teď získali dohodáři benefity – které zaplatí zaměstnavatel. Ten musí pracovníkovi dát tři dny dopředu rozpis práce. Musí vyplácet příplatky za práci v noci, o víkendech a ve svátek. Mají nárok na dovolenou a pokud ji nevyčerpají, nechají si ji vyplatit.

Když se to sečte a podškrtne, Jurečkovo ministerstvo nadělilo specifickému segmentu pracovníků hromadu výhod a zaplatí to zaměstnavatel, penězi a také větším papírováním. To jsou taky peníze, protože někdo musí být za práci navíc placen. Další příklad toho, jak stát takzvaně pomáhá, ovšem na úkor někoho jiného. V tomto, a nejen tomto případě na úkor podnikatelů, kteří tvoří motor hospodářství a poskytují státní kase peníze. Proti novele se ozvaly protestní hlasy, ty ovšem zanikly ve virválu kolem hlouposti, jakou je křupanské chování ministra Jurečky. Regulace, dohled, záplaty dotacemi, to jsou metody novodobého neosocialismu a Marian Jurečka je jeho reprezentant. Činy i jak vidno osobním chováním.