Vzpomínek si v nejbližším týdnu i ve dnech následujících užijeme víc než dost. Taky mi jde hlava kolem, jak těch pětadvacet let uteklo a co se všechno seběhlo. Kdybych měl shrnout osobní pozorování, řeknu: žiju v úplně jiné zemi, nesrovnatelně lepší, a není dne, abych se neradoval nad tím, že ten režim padl.

Petr Pithart, jeden z nejmoudřejších lidí na politické scéně, zavzpomínal včera v rádiu, jak to ti komunisté položili sami. To je velmi trefný postřeh. Dodal bych svůj názor na tuto věc. Komunistický režim u nás i obecně byl zoufalým způsobem neefektivní. Naprosto paradoxně komunisté slovy oslavovali a velebili práci, ale v praxi ji zbavovali jakéhokoli smyslu.

Nejvíce to odnesli dělníci. Dá se pochopit, že dnešní dělníci mají vztek, že za stejnou práci berou menší mzdu než jejich kolegové na západě. Dělník ve škodovce vyrábí stejného volkswagena jako dělník ve Wolfsburgu a dělá to za půlku. Za to může poděkovat ne Kalouskovi a ne Klausovi a ne Havlovi, ale komunistům, kteří okradli dělníky o výsledky jejich práce.

Za největší paradox posledních pětadvaceti let pokládám to, že se tento prostý fakt nejenže neuvádí jako hlavní důvod – jak říká Pithart – imploze komunismu, jeho zhroucení dovnitř, ale že se o něm takřka vůbec nemluví. Má to samozřejmě mnoho důvodů, však taky to Pithart za tu svoji implozi určitě schytá, protože teze o implozi značně oslabuje nimbus zásluhy těch, kdo dnes vystupují jako hlavní hrdinové listopadových dnů roku 1989. Ale i to by bylo zbytečné a falešné zpochybňovat význam jejich počínání: zchátralý dům je zchátralý dům, ale někdo musel přijít a strhnout ho. Bez rizika to nebylo a nikdo nemohl v listopadových dnech vědět, co se stane. Ty tanky mohly přijet a krev mohla téct.

Nepochybujme, že mnozí dnešní legální parlamentní komunisté litují, že se to nestalo.

Poznámka zcela bokem

Američané, zdá se, v neděli vybombardovali hlavního magora z Islámského státu. Jistě je to dobře, jestli se to potvrdí. Poznámku zcela bokem bych k tomu měl. V sobotu jsem chvilku koukal na Hanebné pancharty od Tarantina. Moc se mi líbil ten film, mám ho rád, je úžasný. Nicméně v sobotu jsem zrovna skouknul tu scénu, kde pancharti skalpují Němce a roztloukají je basebalovou pálkou. Ale tohle přece dělá Islamský stát taky a my se pak divíme, že hodní Britové a Němci a Belgičané a jistě i Češi létají aerolinkami do Sýrie si zastřílet a zapodřezávat hrdla. V tom filmu taky s chutí máznou Němce kudlou pod krkem. Zrovna tak jako na těch šílených vražedných videích.

Nechci tím nic naznačit, natož říct, jen si myslím, že bychom se měli nad tím naším exhibicionismem zamyslit. Pan Tarantino jistě nikdy nikoho nepodříz, ale předvedl, že to je docela prima. No a když si odletíte do Sýrie, můžete si to tam vyzkoušet.