Jedu takhle po Strakonické a míjím nudný zelený billboard, na něm nudný Fiala a nudné ujištění, že je teď ta správná chvíle stát na správné straně. Autorem vizuální stránky kampaně koalice Spolu je výrazná osobnost světového grafického designu Pavel Fuksa. Ten v minulosti pracoval pro řadu globálních firem a podílel se také na kampaních pro bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu, čtu v médiích. Pavel Fuksa je určitě skvělý. Nicméně když tady čtu, jak je ten gigant světového formátu, vytane mi v paměti matná vzpomínka na rané devadesátky.

Brzy po převratu začaly vycházet Lidové noviny. Měly ohromný úspěch, do redakce se nahrnula spousta skvělých lidí, byly to úžasné noviny, ale jaksi zájem upadal a slábnul a šlo to s nimi od deset pěti. Našla se pomoc z Ameriky, špičkový americký grafik (jméno mi vypadlo) předělal grafiku listu. Ozval se jásot typu „konečně je svěží vítr‟ a „velkorysý styl světového formátu‟, návrh se realizoval, noviny začaly vycházet v nové podobě…

...a jejich náklad klesl na třetinu a živořily pak až do příchodu Pavla Šafra do funkce šéfredaktora, který je zachránil na další čtvrtstoletí.

Pořád je tu samozřejmě možnost vyhlásit, že na vině jsou lidi, kteří nedovedou genialitu ocenit.

Budu tedy se zájmem sledovat, jak dopadne soupeření důstojné geniality v barvě zelené nebo sociálnědemokratické oranži s brutálním soupeřením komunistického STAČILO!. Mají letáky v grafickém stylu 1930 a na nich trháky typu Třináctý plat ve výši průměrné roční mzdy osvobodíme od daní i odvodů. Tohle soudružce Konečné a soudruhovi Sterzikovi neporadil žádný génius světového formátu… Vylíhlo se to z hlavy někoho, kdo ví, jak to v našem Buranostánu chodí a co tu funguje.