V posledních dnech se tak objevila dvě jména - bývalého guvrnéra ČNB a expremiéra Tošovského a znovu i populárního písničkáře Nohavici. Zda s nimi byla veřejnost seznámena díky systematické práci pracovníků ÚDV nebo po náhodném zahlédnutí mezi tisíci zaprášených svazků, se můžeme jen dohadovat (informace o Tošovském prý ovšem z ÚDV nepocházely), soudit bychom je rozhodně my, laici, bez znalosti souvislostí však neměli.

Když byly před mnoha léty uveřejněny první, neoficiální seznamy spolupracovníků StB, začali v nich všichni hledat jména svých blízkých, kolegů, nadřízených či jenom osobností kulturního nebo politického života. Nikdo se tehdy netázal, kolik jmen Petr Cibulka před zveřejněním vymazal, nic to však nemění na tom, že tyto seznamy nijak důvěryhodné nebyly a nejsou. Později vydalo podobné, nyní již oficiální seznamy ministerstvo vnitra. To se často opíralo o neúplné spisy, a tedy mnozí, kteří se v seznamech nalezli, klidně požádali o vymazání svého jména a v naprosté většině toho dosáhli. Došlo to až do takové absurdnosti, že estébácký agent, nynější předseda komunistů, odvolávaje se na výrok soudu, může nyní klidně prohlašovat, že jeho jméno bylo uveřejněno neprávem - a zaměstnávat dál svého řídícího důstojníka StB. Je ale také pravda, že mnohý se do seznamů dostal, aniž by s StB měl kdykoliv cokoliv do činění. To si jen soudruzi důstojnici potřebovali upravit platy směrem vzhůru.

My jsme odsouzeni k čekání na další jméno, které vyplave z archivu zítra, pozítří, za pět let - až bude nalezeno nebo až se to někomu bude hodit. Toto otevírání spisů někdejší tajné policie vskutku připomíná Erbenův verš Vyvalily se vlny zdola... a je na místě obava, zda se nepřipojí i pokračování roztáhnuly se v šírá kola, protože budeme seznamováni s dalšími jmény estébáckých agentů - stále však jenom se jmény sluhů, které k fízlování vedly nejrůznější pohnutky nebo k němu byli dotlačeni docela obyčejným vydíráním. V naší společnosti se tedy bude neustále rozlévat špína z let dávno minulých, zatímco skuteční viníci, kteří naše spoluobčany bili, zavírali, vydírali a vyháněli ze země, zůstanou nepotrestáni. A nic na tom nemění ani pondělní výrok soudu, který jednoho bývalého, patrně nepříliš významného, příslušníka StB odsoudil k tříletému podmíněnému trestu za šikanování signatáře Charty 77.

Snad se ale býská na časy - novým ředitelem Odboru archivu bezpečnostních složek MV je doktor Pavel Žáček a bylo by dobré, kdyby zveřejnil jména všech zaměstnanců StB, tedy kdyby udělal to, co se mělo udělat úplně nejdřív. Ovšem pak by nebylo divu, jestliže by měl z následků svého kroku obavy - o sebe i o své blízké. Vyplavou-li totiž jména pravých zločinců, těch, kteří ve skutečnosti, vesměs podle pokynů KGB, řídili tuto zemi, bude to pořádná mela. Pak teprve se zřejmě naše společnost otřese v základech, ovšem nic naplat, toto očištění, onen gejzír, který omyje a odhalí tváře lidí, již stáli a dodnes stojí nikým nepoznáni v povzdálí, potřebujeme mnohem víc než několik jmen lidí, kteří plnili jejich příkazy.