Předseda senátu Miloš Vystrčil příjemně překvapil. Ukázal, že jedna z pěti či šesti větví české zahraniční politiky zastává koncept nezávislosti a odporu proti nátlaku. Je to hojivá náplast na bolestný projev ustrašenosti z minulého čtvrtka, kdy sněmovna nedokázala schválit návrh ODS na poděkování ostrovní republice za bezplatné poskytnutí zdravotnického materiálu (to je další větev: ustrašenost), a pomohlo to zapomenout na demonstrativní vítání čínského letadla s rouškami (silná větev – servilita).
Předseda Vystrčil tedy na Tchaj-wan pojede, dokonce vládním letadlem, a je to vhodná součást i ekonomické diplomacie: jde o osmého nejvýznamnějšího partnera ČR v Asii, tchajwanské investice dosáhly 16 miliard a Čína investovala jen 2,6. Víc toho krteček nevydoloval.
Čína se jistě postará o nepříjemnosti, s tím je nutno počítat.- Ve světě přituhuje, nervozita stoupá a tlaků přibývá, i proti zájmům České republiky. Jim budou vzdorovat lidé s pevnou páteří lépe lépe než patolízalové, o příslušnících páté kolony nemluvě.
Mináře opouští trpělivost
Milion chvilek uspořádal v úterý další kolo demonstrací. Pražskému vystoupení předcházela pikantérie. Původně měl být počet účastníků omezený na pět set v souladu s vládním nařízením. Těsně před demonstrací ale ministr zdravotnictví Vojtěch shledal, že sice nařízení platí, ale demonstrací se netýká. Proč by měla sešlost pěti set padesáti dejme tomu ovocnářů přinášet zdravotní riziko, kdežto politická demonstrace je v pořádku? Naskýtá se vysvětlení, že totiž ministru Vojtěchovi záleží víc na ovocnářích, a ty chce uchránit před koronou, kdežto demonstranti nechť pomřou. Je to záhada, ale do ministra nevidíš, asi se nikdy nedozvíme, podle jakého klíče virus vyhledává své oběti.
Demonstrace se tedy konala a předák MICHPRD Mikuláš Minář opakovat svou tezi, že mu už opravdu, ale fakt dochází trpělivost s opozicí. Připomenu, že už loni jí nařídil integraci a ona pořád nic. Budeme tedy s napětím sledovat, co se stane, až přeteče pohár, dopadne to pověstné stéblo, které koňovi zlomí hřbet, a Minář vypustí běsy své nevole. Myslím, že to bude apokalypsa, něco jako závěr filmu Když se rozzlobíme, budeme zlí.