Začaly prázdniny a politika uléhá k letnímu spánku. Můj politický cirkus bude fungovat dál a už vidím, jak na sebe budu brát roli klauna v přestávkách mezi jednotlivými atrakcemi. Budeme se zabývat ne zrovna světobornými tématy. Jako třeba dnes. Koho bychom volili, kdyby se měly prezidentské volby konat v dohledné době?

Agentura STEM/MARK podnikla výzkum a její výsledky jsou v mnohém ohledu zajímavé. V porovnání obou kandidátů druhého kola posledních voleb vede vítěz, tedy Petr Pavel, nad Andrejem Babišem. V kategorii zcela rozhodnutých vede téměř dvojnásobně (31 % - 16 %) a se započtením „možná‟ to dává 52 % - 43 %. To je v takzvaně polarizované společnosti zajímavý výsledek. Zajímavá ale jsou i třetí až pátá místa. Na pátém je Tomio Okamura a jen o procento před ním Karel Havlíček s náskokem jednoho procenta. Ale jejich 26 %, respektive 27 % zastíní na třetím místě nepolitik Marek Eben s 37 %! Následují politici s malými rozdíly, Danuše Nerudová, Alena Schillerová, Jiří Drahoš, Pavel Fischer a hodně dole hodně slabě Filip Turek. Zde je zajímavé, že se v peletonu ještě ocitli notoričtí looseři Jiří Drahoš a Pavel Fischer. Ano, v politice se vyskytují jevy těžko pochopitelné.

Petr Pavel tedy drží. V dnešní době marketingové sebeprezentace to dává smysl. Náš prezident je všude a působí sympaticky. Kontrast s předchozími deseti lety nemůže být větší. Politicky dává najevo odstup od národoveckého konceptu neutrality. Co je to ale platné, svůj ohlas tento koncept má a nelze ho automaticky bagatelizovat nebo dokonce zavrhovat jako proruskou kolaboraci, jakkoli objektivně musí v Putinově Kremlu mít kladnou odezvu. Pavel je k němu odtažitý, nicméně už brzy ho čeká první skutečná zkouška státníkova.

V generálce na „zkoušku státníkovu‟ zatím zaznamenal cosi jako neúspěch, když se pokusil přimět Babišův a Fialův tábor k součinnosti aspoň v tak zásadní otázce, jako je financování penzijního systému. Dopadlo to stížností na špatnou akustiku Hradu. Na podzim ale půjde o jiné rozhodování než o tom, zdali budeme nadále žít na dluh nebo na ještě větší dluh. Tam půjde o to, kdo ten dluh bude dělat, jestli to bude – v nějaké podobě – nynější Fialův socialistický tým nebo Babišův socialistický tým. Pokud by to dopadlo tak, jak to vypadá dnes, Pavel nebude řešit jenom Babiše ve vládě a Okamuru ve vládě, ale třeba i Rajchla ve vládě. Před takovým úkolem na koncert AC/DC na své BMW motorce neujede. Ale uvidíme, léto je před námi a třeba Rajchla spatříme na Prague Pride s palestinskou vlajkou v ruce. Pavlovi by jistě spadl velký kámen ze srdce.