Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simonsová uvedla na nedávném Evropském jaderném fóru v Praze, že do roku 2050 si investice do jaderných kapacit vyžádají až 450 miliard eur. Podle ní by se jádrem měla do roku 2050 krýt 15 procent spotřeby elektřiny v celé EU. Potěšující je na tomto sdělení, že se zde seriózně počítá s dlouhodobým využitím bezemisní energie na pětadvacet let dopředu. Ve srovnání s tím zní komicky německé vytáčky a tahanice o to, jestli tři fungující německé jaderné elektrárny budou zastaveny o měsíc nebo o tři měsíce později.

V aktuální inflační vichřici je iluzorní odhadovat, co bude kolik stát za pětadvacet let. Důležité je odhodlání se k jaderné energetice seriózně vrátit a navázat tam, kde se před čtyřiceti lety přestalo. Zdaleka nejde jenom o peníze. Jde o vrcholnou technologii a ta potřebuje špičkové odborníky. Jistě že i dnes v Evropě jsou, ale určitě jich není dost. Malý příklad – k opravám (z politických důvodů) zanedbaných francouzských jaderek se svážejí svářeči z USA a Kanady. Holt, potrubí v jaderné elektrárně nemůže svářet Pepa, který umí autogenem svařit z armovacího železa mříž na prasečí chlívek.

Optimistický pohled: svobodná společnost (říká se tomu kapitalistická, ať se to komu líbí nebo nelíbí) je schopná obdivuhodných výkonů. Pokud má skutečně svobodu k rozvoji. Zatím to vypadá, že kolem vážně míněné energetiky teprve pukají ledy. Zdaleka ještě nepukly, jen se uvolňují provazy, které ji poutaly k zemi.

Neznamená to, že se zájem má odvrátit od solárů a větrníků. Zvláště pak solárům vzroste atraktivita, pokud se vyvinou technologie, které nás zbaví závislosti na Číně. Dokud se ty placky vozí z největšího koncentráku světa, který si masíruje svaly aby začal válku, jsme na tom ještě hůř, když němečtí zelení fanatici vymysleli hru na čistou energii živenou rourami nataženými z Ruska. Proč by soláry vyrobené z místních zdrojů opravdu neměly být na každé střeše? Potřebujeme je. Něčím ty kartáčky na zuby pohánět musíme…

Omlouvám se za ironii. Zkrátka, elektřinu potřebujeme, fosilní zdroje odepsat musíme, takže – co jiného nám zbývá, než investovat a bádat a rozvíjet a inovovat!