Všeobecné šokování
Spojené státy daly najevo, že jsou šokovány rozhodnutím české vlády vydat Alí Fajáda nikoli jim k vyšetřování a soudu, nýbrž ho vydat kamsi jinam výměnou z životy pěti českých občanů. Je to reakce očekávatelná. Bylo by překvapující, kdyby nám Američané k našemu rozhodnutí zatleskali.
Jsou tedy šokováni. My jsme také šokováni, že je v dnešním světě možné unést pět občanů a nasadit jejich vládě vyděračský nůž na krk. Byly doby, kdy by jako odpověď na takový únos vypluly dělové čluny – na adresu rozumprdům: vím, že Česko nemá žádné dělové čluny, myslím to s nadsázkou. V dnešní době by přicházelo jediné takzvaně silné rozhodnutí – nechat naše lidi zavraždit. K tomu podotknu, že takový Izrael, který má s terorem větší zkušenosti než celé Spojené státy a Evropská unie včetně Česka dohromady, propustí z vězení palestinské zabijáky a vymění je za zajaté rukojmí. Ze slabosti ho může vinit jenom blbec.
V tomto ohledu je šokující stanovisko Miroslava Kalouska, který vládu napadl. Ve slušných demokraciích je zavedeno, že opozice ctí zahraničněpolitické kroky své vlády. Je smutné, že se tím Kalousek neřídí, a ještě smutnější je, že za to čeká u veřejnosti potlesk.
Je smutné, že se to muselo stát. Ale aspoň něco k k zasmání v tom je. Totiž americké prohlášení, že český výměnný obchod je povzbuzení teroristům. Ti žádné povzbuzení nepotřebují. Ty už povzbudila Evropská unie, když připustila, aby na její území přišly doslova statisíce lidí bez identity, bez dokladů, o kterých netuší, kde jsou a co dělají. To je, panečku, nějaké povzbuzení, a jistě přinese ovoce!
