Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

A tak mě ještě napadá otázka: Je zákonem nařízena rekultivace po polích solárních panelů a po větrníkových parcích? Započítává se to do ceny energií? Nebo taky dost ušetříme, když se na to vykašleme po skončení jejich životnosti?

Pro přírodu je snadné osídlit měsíční krajinu skrývky ("hlušiny") po těžbě uhlí, ale těžko si poradí s technickým haraburdím. Můžete si to prostudovat v Černobylu.

Samozřejmě, že je. Otázkou je, jak to dopadne, až "fotovoltaičtí zbohatlíci" ztratí o zestárlé panely zájem.

Nejde o přírodu, jde o prachy. Je to souboj mezi uhlobarony, kteří chtějí ušetřit na výdajích na rekultivaci, a rekultivačními firmami, které mají na dosah obrovský balík peněz. Ve skutečnosti by mělo jít o odborné posouzení, co a jak má být rekultivováno a co ponecháno přírodě, která si s tím poradí sama. Zelení aktivisté v tom příběhu hrají úlohu parazita, který na tom vydělá, ať už převáží zájmy kohokoliv. Zajímavé je, že se zelení grýndýlisté ani za mák nestarají, co se děje za ploty fotovoltaických pouští nasáklých herbicidy a kolem vrtulových stožárů, symbolů zelené chamtivosti. Až OZE baroni vysají dotace a peníze přestanou pohánět jejich panely a fofrníky, pak je opustí a zanechají jejich likvidaci na bedrech státu, tedy to zaplatí občané ze svých daní. A ještě na závěr k Astonovu tvrzení, že "současný ministr Červený je ubohá figura na konci této cesty podlosti." Všechno sice proběhlo za doby fialové vlády, ale flusanec míří na nového ministra, který se "podlosti" nezúčastnil. Jak symptomatické pro mediální politruky.

Dnes zajímavý úvodník. Jen poznámka k sukcesi - i když už mě předběhla paní Králová : úplně bych ji nezavrhovala. Úspěšně probíhá třeba na lesních pasekách (druhá možnost je nacpat tam sazenice stromů, z kterých většina chcípne) a co třeba zatopené lomy, které se využívají jako přírodní koupaliště? To je přece taky sukcese.

Takže než se připojím ke spílání ministru Červenému, potřebovala bych vědět, kolik se toho z obří plochy vytěženého povrchového dolu zrekultivovalo a kolik nechalo na přirozené sukcesi.

Pokud chcete mít ve vytěžené krajině velké rekreační jezero, musíte je vytvořit pomocí rekultivačních prací. Pokud chcete mít pole, musíte rekultivovat. Ale chcete-li mít přirozený přírodní prostor (například les), ponechte krajinu sukcesi. Je to levnější a kvalitnější než lidské snahy (a netrvá to o moc déle). Kdo to neviděl na vlastní oči, jen těžko uvěří, jak rychle, zajímavě a dobře se o "měsíční krajinu" po těžbě dokáže příroda postarat. Viděla jsem měsíční krajinu, kde nebylo nic, ale kde se zanedlouho uchytily první rostliny, nastěhoval se tam hmyz, pavouci, poté drobní hlodavci a další život. V proláklinách se držela voda, kolem vyrostlo rákosí, byli tam ptáci a kupodivu i ryby, což bylo skoro k neuvěření - a to vše bez lidského přičinění.

No tak nedělejte paniku. Chce to kompromis a rovnováhu. Co chce člověk využívat, ať si zrekultivuje. Co ne, ať nechá přírodě - je šikovná, umí to už po miliony let.

To vůbec neplatí obecně. Například v jámě po dolu ČSA bude podstatně menší, než původně plánované rekultivační jezero a kolem, na stabilizovaných svazích bude umožněna ona "přirozená sukcese". Ale rekultivační zásahy to jsou a budou tam ještě potřeba. Rozdíl bude v podílu či absenci konkrétní výsadby a režimu využití krajiny přičemž připomínám, že ekonomicky zrovna tato lokalita bude využitelná dost málo. Neříkám, že zrovna tam je to špatně, ale opakuji: Většinou je třeba rekultivace do cílené podoby kulturní krajiny odpovídajícího ekonomického využití.

Aston zase vyplodil nenávistný úvodník z vedra.

Přirozená obnova porostů a osazenstva živočichů probíhá kontinuálně ä bezplatně na různých místech, kde byla zastavena těžba surovin. Např. v opuštěných kamenolomech, pískovnách apod. Výzkumy bylo prokázáno, že takové lokality (bez rekultivačních zásahů člověka) se stávají i kvůli obtížné přístupnosti útočištěm mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů.

Potíž je v tom, že na rekultivace existují fondy, v nichž je hodně peněz a o něž se perou různé zájmové skupiny a mafie, podobně jako u dotací na tzv. OZE, jejichž ekonomická efektivita je záporná.

Takže i tady platí: "Za vším hledej peníze!"

Aston to při zásahu dobroserstvím není schopen pochopit.

Rekultivace by neměly být bezhlavým utrácením peněz, které byly shromážděny za dlouhá léta těžby. Nabízí se analogie s čerpáním eurodotačních miliard jenom proto, abychom o ně nepřišli - a pak se rozkradou financováním nesmyslných projektů, které byly stvořeny právě a jen kvůli čerpání peněz, které přivanul odkudsi vítr "zadarmo"...

Strč si ty svoje okopírované vyčteninky do prdele, swinská, udavačská filcko, Z. Linda - Farmář...🐖💩

V okolí Brna je docela dost zahrad, o které se majitelé nestarají, drži je jenom investičně. To byste se divili, co dokážou náletově dřeviny během několika roků, malá džungle. A je spokojeno živočistvo, hmyž a ptactvo.

Z Astona se stává dezolát.

Vítej do klubu!

Tak především došlo k vraždě těžby uhlí. Je to mimořádně cenná chemická surovina a v době jakékoli krize může i dnes sloužit jako havarijní surovina energetická. Co se týče rekultivací, tak ono se ušetřilo například formou "hydrických" rekultivací, tedy těch jezer Milada a dalších. Zatím to vypadá racionálně a krajina vodní zásoby potřebovat bude. Je ale klasickým příkladem nenažranosti jakéhokoli magnáta, když chce "ušetřené peníze rozdělit po svém". Samozřejmě, že pan Neff má pravdu a prostor ke špíně všeho druhu se tím přímo nabízí.

Tentokrát souhlas.

Těžba uhlí byla u nás dobře promyšlená a počítalo se i s rekultivací. Na tu si těžba musela vydělat.

Bolševík to měl snazší. Jejich plánovači nemuseli čelit tlaku velkých peněz.

To jak se dnes uzavírá těžba uhlí v nedotěžených ložiskách JE ZLOČIN. To, že to tahle vláda nemá koule na to, aby to zarazila, je ostuda.

Nedotěžené ložisko je Chomutov a vesnice směrem k Podbořanům.

Chcete to vybourat jako Most?

O hnědouhelných pánvích nic nevím, o těch černouhelných jo. Ty tady v Ostravě zavraždili všechny. Výhodnější je vozit uhlí z Austrálie, je to ekologičtější a pracovníci dolů si mohou odpočinout na ÚP.

Ekologičtější ne, levnější ano.

Pokud je australské uhlí levnější, kdo má dotovat dražší těžbu zde? Stát, z daní?