Slavnostní dekorování zasloužilých osobností na Pražském hradě rukou prezidenta Zemana bylo důstojné a věru přeškoda, že bylo poznamenáno stínem nechutné aféry kolem Jiřího Bradyho. Tentokrát nebyl vyznamenán žádný komunistický ministr bývalého režimu. Čtyři veteráni z druhé světové války, arcibiskup Dominik Duka a někdejší eurokomisař Günter Verheugen dostali Bílého lva jistě po právu.

Důstojný byl i prezidentův projev a v televizním přenosu bylo patrné, že se líbil i Václavu Klausovi, který seděl v čestné první řadě vedle své manželky Livie (vdova po Václavu Havlovi paní Dagmar na Hrad nepřišla). Zeman v projevu několikrát akcentoval nutnost obhajoby svobody se zbraní v ruce, zmínil i brannou činnost Sokolů. V závěru pak vybočil z výčtu tradic, na nichž naše státnost stojí, a krátce a pregnantně se zmínil o Evropské unii. Připomněl její kořeny jako souručenství států vedených společnými zájmy a vytkl tento stav jako ideál v kontrastu s dnešním byrokratickým centralismem. To jistě vyvolá další vlnu emocí. Nicméně v tomto ohledu bude se Zemanem souhlasit i nejeden jeho kritik, který odmítá snahy udělat z Česka nějaký čínský peron pro nástup do evropského vlaku, kde by Putin stál s plácačkou jako výpravčí.

Alternativní oslava na Staroměstském náměstí bylo výrazné protizemanovské vystoupení a jakkoli to pořadatelé popírají, byl to nástup předvolební kampaně pro blížící se prezidentské volby. Aby mohl někdo Zemana porazit, musí být vidět a viděn, a to nikoli šest neděl před volbami. Nástup tedy byl mohutný, nicméně je dobře mít na paměti, že šlo o nástup protestní, že tudíž jde o negativní vymezování. To, že se někomu nelíbí podraz na sympatickém starém panu Bradym, ještě automaticky neznamená, že se Horáček dostane na Hrad. Výzkum veřejného mínění ukázal, že 48 procent dotázaných odsuzuje neúčast politiků na Hradě při slavnostní metalizaci a schvaluje ji 40 %. Máme tu tedy opět stejnou polarizaci, jako před první přímou prezidentskou volbou, stejnou – a opět ve prospěch Zemana.

A jestli se Zeman vzpamatuje a přestane pouštět ze řetězu svoje pomstychtivé nenávisti – jako třeba že nepovýšil na generály dva nominované důstojníky vězeňské služby, aby se pomstil ministru Pelikánovi - a bude hrát onu hru na reformu unie, budou to jeho eventuální oponenti mít opravdu těžké.

Zatím jsme ve fázi bujarého radikalismu a Jiří Bartoška vyhlašuje občanský neklid. Neklidný s ním bude i Jan Kraus, ale měl by se zklidnit a vysvětlit, kdo z jeho pořadu vystříhl jízlivost Báry Štěpánové na adresu Andreje Babiše. Kdopak asi držel cenzorské nůžky ve svých prstíkách?