Proto málem zapadla zpráva určená pravděpodobně pouze čtenářům Práva. Předseda naší dolní komory, sociální demokrat Vlček, se totiž v Lisabonu poměrně vehementně bil za zájmy Ruska.

Naprostou prioritou zřejmě není zmíněná ratifikace, podle něj je jedním z nejdůležitějších úkolů, před nimiž stojí Evropská unie, vyjednat v nejbližší době Smlouvu o partnerství a spolupráci s Ruskem. Nic proti tomu, Ruská federace je významný světový, potažmo evropský hráč, s kterým je vždy dobré mít vyjasněné, oboustranně korektní vztahy. Kvůli tomu se ostatně nyní koná 21. summit EU-Rusko v sibiřském Chanty-Mansijsku, který je předehrou mnohaměsíčního, možná několikaletého jednání.

Jenže na setkání v Lisabonu pan Vlček prohlásil, že „je třeba vnímat ruské obavy z plánů umístit prvky americké protiraketové obrany blízko hranic Ruské federace a konzultovat s Ruskem takový systém, který by se měl stát nedílnou součástí celoevropského operačního systému, o němž by nejen mělo rozhodovat NATO, ale měli by o něm diskutovat i členové EU.“

Pan Vlček by si měl nejprve poněkud poopravit své znalosti ze školních lavic. Zjistil by, že radar rozhodně nemá být místěn blízko ruských hranic. Tatam je totiž doba, kdy Československo a Sovětský svaz spolu sousedily, nyní dělí Českou republiku a Ruskou federaci tisíc kilometrů a mezi oběma zeměmi se rozkládají dva suverénní státy. Předsedovi Poslanecké sněmovny ČR jako nejvyššímu ústavnímu činiteli by mělo nejvíc ležet na srdci blaho vlastního státu a teprve potom by se měl starat, zda náhodou nepopudíme samoděržaví na východě.

Jeho uctivý předklon k Moskvě by byl oprávněný snad pouze v případě, kdyby si myslel, že o svou bezpečnost se nejlépe postaráme, pokud radar odmítneme a jen po splnění této podmínky nás Rusové nenapadnou. Jenže kvůli tomu jsme se vůbec nemuseli namáhat s nějakým Listopadem a s budováním demokracie, klidně jsme mohli dál zůstat ruskou kolonií. Ostatně ani to by nás před vpádem barbarů ze stepí nemuselo zaštítit, jak nás přesvědčily události před čtyřiceti lety a jak nám naposledy včera dokázal svým zuřivým odporem proti americkému obrannému zařízení ruský prezident Medveděv.

Takže, pane Vlčku, narovnat záda a přestat se pořád ustrašeně ohlížet, co na naše počínání říká Kreml. Ruské nadvlády jsme si užili dost a dnes jsme konečně samostatný, svéprávný národ, který se musí sám starat o vlastní bezpečnost. Rusko nám ji nezaručí zcela jistě.