V Technickém muzeu v Praze je vystaven vládní železniční vagón z dob Franze Josefa. Možná k němu přibude autobus, kterým do sídla vlády jela po svém jmenování čerstvá vláda Andreje Babiše. Teď definitivně bývalý premiér Petr Fiala už dříve předal Babišovi klíč od pokladnice s korunovačními klenoty, takže život v našem království může plynout dál.

Vláda je jako chrup ve kterém chybí jeden zub. Petr Macinka je dvouobročník, je mu připsáno ministerstvo zahraničí i životního prostředí. Čím je víc? V Bruselu nebude Česko zastupovat ani on, ani český velvyslanec Štěpán Černý, ale slovenský ministr Luboš Taraba, fašista zvolený za Kotlebovce. Bylo by pěkné, kdyby se tento velikán neudržel a vstoupil do místnosti se vztyčenou pravicí a pozdravil přítomné řízným Na stráž. Filip Turek nadále marodí a Motoristé trvají na tom, že se nakonec ministrem stane. Že by zahraničí? Nebo příroda?

Zahraničí je vnímané jako prestižní úřad, ale křeslo ministra životního prostředí bude hodně horké a tudíž nadmíru náročné. Fialův ministr Petr Hladík se hladce podvoloval tlaku zelených lobistů, podobně jako jeho předchůdci. I to je jeden z důvodů stagnace České republiky. Ještě před ustavením vysílala Babišova vláda signály (ano, i ona signalizuje), že to teď bude jinak. Jak? Zatím je to tak, že vinou sabotáže leží ladem už hotové úseky dálnic, blokovány jsou objezdy sídel, stavby se absurdně protahují a prodražují. Smysl to nemá žádný, protože nakonec se ty stavby dokončí, ale mnohem později za mnohem víc peněz. K tomu se vytvořil složitý, vnitřně provázaný organismus spolků, úřadů a vlivových skupin – v dnešním vydání Psa se o tom podrobněji píše zde. Však taky Macinka ještě nevylezl z autobusu a greenpísáci už viseli na lanech na fasádě budovy jeho nastávajícího ministerstva a natahovali protestní plachtu. Dá se čekat, že tedy MŽP bude nejžhavější bojiště už od prvních dnů nové administrativy. Turek by vylezl s kudlou na střechu a lana jim uřízl, nebo by o tom aspoň žvanil. Jak tyto bitvy zvládne Petr Macinka brzy uvidíme.