Babišovo ANO a Okamurova SPD opětovně zablokovaly obstrukcemi přijetí vládní „novely o růstu televizních a rozhlasových poplatků s rozšířením kruhu poplatníků‟. Vláda, rozhodnutá novelu prosadit stůj co stůj, chce jít cestou mimořádné schůze – při ní jsou možnosti obstrukcí značně omezené, a následně pak pevným hlasováním. To bude znamenat prosadit novelu „na sílu‟. Aby vláda novelu udržela při životě, bude muset vyhrát volby. Když je prohraje, Babiš ji vítězoslavně smete a pokud bude chtít splnit to, čím vyhrožuje, obě instituce sloučí a udělá i další kroky. Například slíbil, že prodá pražskou budovu rozhlasu na Vinohradské třídě a nový vlastník v ní nadělá byty.

Tam bych teda rád bydlel… hned vedle paternosteru.

Dvě party rozkurážených furiantů se rvou a odnesou to instituce, které jsou předmětem sporu.

O nutnosti navýšit poplatky sice nepanuje všeobecná shoda – pořád je tu segment stoupenců zrušení veřejnoprávních médií, jejich sloučení, jejich redukce a podobně. Většinový názor tu není. obě média mají velkou sledovanost a jsou to oblíbené, respektované a sledované instituce. Že je třeba poplatky po patnácti letech zvýšit je logické a správné.

Hlavní nevoli vyvolala „daň z mobilu‟ a je nepochopitelné, že nešlo jít na kompromisní řešení, že by se tato část stáhla a zůstaly poplatky. Ostatně, Babišův nápad s financováním z rozpočtu je čistá demagogie: když budou ČT+ČRo financovány z rozpočtu, pak je budou opravdu platit absolutně všichni, kdo platí daně.

Páteční dílčí vítězství opozice je předehra k finální výhře vládní koalice. Bude to Pyrrhovo vítězství – to je ten typ výhry, která poškodí poraženého, ale zrovna tak vítěze. V tomto případě ale poškodí i média jako taková. Budou postavena do pozice provládních médií, která si protlačením mediální novely vláda před volbami připoutala na svoji stranu. Myšlenku ostatně podpořil Petr Fiala na půdě TV Prima, když ji označil za „opoziční televizi‟, zlou, protože zve zlé opoziční politiky, kdežto ČT mu vychází jako ta hodná.

Ještě pár takových chytrých výstupů a veřejnost dovolí Slovákovi, aby Českou televizi se sedmdesátiletou tradicí zašantročil. Bude to nevratný proces. Každé médium je živoucí organismus a platí to i o těch velkých. Babiš si představuje, že televize a rozhlas je něco jako pekárna, že se dají sloučit a pak nafasovat dotaci na vynález housky a jede se dál. Skutečnost je jiná. Experimenty je ohrožují na životě – včetně vládního experimentu s financováním přes daň z mobilů. V důsledcích to pro ně může znamenat smrtelně nebezpečnou ránu. Až se rok s rokem sejde, Česká televize by hrozící Pyrrhovo vítězství vládní koalice taky nemusela přežít.