Vítěz bere vše, to je ta potíž
Za situace takřka absolutní rovnováhy není divu, že obě strany zápolí tak úporně. Naší demokracii bývá dávána – oprávněně – za příklad demokracie americká. Připomeňme ale doslova šílený zápas George Bushe a Al Gora ve volbách v roce 2000, kdy o Bushově vítězství musel rozhodnout Nejvyšší soud a navíc Bush tenkrát nedostal větší počet hlasů než jeho soupeř. I tam šlo gentlemanství stranou a bitva to byla na pohled věru nevábná. Takže to další kolo bude vypadat úplně stejně. I kdyby se konalo za půl roku, hlavy nevychladnou. Obě strany nasadí veškeré myslitelné prostředky a budou si nastavovat nohy a dávat napínáčky na židle a kliky od záchodu mazat zubní pastou, aby toho druhého trefil šlak – tohle funguje nejvíc, jak se ukázalo, protože odúmrť volitelů stála Klause vítězství v druhém kole.
Zase budou lidi bědovat nad pokleslostí politické kultury. Příklad vytí na nesprávný strom! I to je důsledek výsledků voleb a jestli z toho všeho plyne nějaké poučení, pak takové, že se zase ukázalo, jak strašně moc záleží na každém hlasu a občané by si to měli pamatovat při příštích volbách a mělo by je to přimět, aby se k urnám dostavili a svoje hlasy do té škvíry hodili.
