Ve Varšavě jednali premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska a reptali proti hlavnímu proudu unijní politiky víc než kdy jindy. Bohuslav Sobotka podpořil roli Evropské rady. Ať vědomky nebo nevědomky tím navázal na myšlenku kdysi vyjádřenou Václavem Havlem.

Ta zapadla, nejspíš proto, že byla rozumná. Havel se tehdy vyslovil, že by měl Evropský parlament být dvoukomorový. Myšlenka takového zákonodárného sboru spravujícího mnohonárodnostní nebo jakkoli jinak rozdělené území je prostá. V jedné komoře hlasování budiž podle počtu obyvatel, v druhé komoře mají dílčí celky stejnou váhu bez ohledu na počet obyvatel. Jedno s druhým budiž vyváženo. Ono to v jistém smyslu v unii dnes také funguje na tomto principu, ale volně, nepřehledně a pro obyvatelstvo nepochopitelně: máme dojem, že vše si vymýšlejí nevolení byrokraté v Bruselu, třebaže to je pravda jen velmi částečná. Od Evropské rady (sdružení hlav členských států nebo předsedů jejich vlád) k dvoukomorovému parlamentu je cesta dlouhá, ale nějak přece jen vede.

Padla i slova o žluté kartě unijním orgánům, o subsidiaritě a ignorování občanů. Zvědavi budeme, s čím přijdou Poláci, chystají návrh na reformu unijních orgánů.

Reforma by ale měla být v myšlení, ne jen v orgánech. Dokud je myšlení soustředěno na šíření dobra a poroučení větru dešti, pak reformy orgánů nepomohou.

Idiotství pokračuje

Donald Trump v rozhovoru pro New York Times vyjádřil váhání stran ochoty USA – pokud bude on prezidentem – vojensky se angažovat, pokud by Rusko napadlo Pobaltí. Neřekl to naplno, pomoc podmínil zvýšeným obranným úsilím pobaltských států, nicméně čerta z pytle pustil. Tak nějak začala před pětašedesáti lety Korejská válka. Stačila neopatrná poznámka, že Amerika nemá na Koreji eminentní zájem, a šup, Kim Ir-senovy tanky byly v Soulu (je to padesát minut autem od hranic) a valily se na jih na Pusan.

Politiku dělají lidé, nikoli stroje, a lidé mají schopnost skočit na kdejakou pitomost. To, co řekl Trump, je stejně neblahé, jako když Evropa vypouštěla mlžné vize o Ukrajině v EU a Gruzii v NATO. Západ se ubránil ruské agresivitě jen díky americké doktríně o prvním jaderném úderu, který může následovat i po konvenčním útoku. Levičáci všech odstínů rudé se po půl století vztekali, ale změny nedosáhli a Rusové nakonec opustili svoji válečnou kořist. Což je silně mrzí a dělají si naděje, že se jí opět zmocní.

Donald Trump jim poslal pitomý signál, že to nejsou naděje zcela liché.