Na nedělní Otázky Václava Moravce se natěšili i mnozí ne-sledovači tohoto pořadu, protože do kruhu diskutujících byl po osmi letech přizván i Tomio Okamura. Diskuse proběhla bez zřetelného zádrhelu, zajímavost byla vcelku nulová, pokud někoho nezaujalo handrkování kolem hodnoty ojetého BMW, načež na sám závěr moderátor řekl:

„Náš čas se naplnil, stejně tak se naplnil můj čas v České televizi po více než jednadvaceti letech. Děje z poslední doby mne utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule Kodexu České televize. /.../ Důvěru statisíců vás, televizních divaček a diváků, kteří jednadvacet let činili z Otázek nejsledovanější televizní diskusi v zemi, nechci zklamávat posunem k pseudovyváženosti, chcete-li ke slepé vyváženosti, která dle mého názoru ničí veřejnou službu,“ řekl.

ČT reagovala, že o Moravcově rozhodnutí nebyla předem informovaná. „Zásadně ale odmítáme tvrzení Václava Moravce, že v ČT není garantována nezávislost redakční práce. Na Václava Moravce, v pozici moderátora hlavní politické diskuse ČT, se vztahuje zcela standardní editoriální přístup, stejně jako na všechny ostatní moderátorky či moderátory dalších pořadů ČT,‟ sdělil médiím její mluvčí Michal Pleskot. Ze strany dnes vládnoucích stran zní jásot, z opozičního tábora překvapení a politování.

Pozice České televize je pod dlouhodobým tlakem. První ohromná trhlina v jejích hradbách vznikla, když se podařilo po dvanácti letech vystrnadit Petra Dvořáka z pozice generálního ředitele. Zatímco Ivo Mathé byl něco jako „otec zakladatel‟ novodobé ČT, Petr Dvořák z ní vytvořil moderní, funkční stanici veřejné služby se širokým záběrem, stanici trvale úspěšnou. Fialova vláda jí udělala medvědí službu, když v dětinské snaze si pojistit její mediální vlídnost prosadila smutně slavnou „daň z mobilů‟. Chabý nástupce Dvořáka nebyl schopen čelit sílícím atakům.

Odchod Václava Moravce je symptom blížící se zkázy této, opakuji, fungující a oblíbené společenské instituce. Jediná rozumná otázka, která by se měla Václava Moravce a jeho pořadu týkat, by měla vypadat asi takto: Je OVM pořad sledovaný a respektovaný? Odpověď je prokazatelně kladná. Je to velmi české: jakmile někdo vyčnívá, jakmile má jméno, je třeba mu namydlit schody. Bezprostřední důvod Moravcova odchodu neznáme, ze zmínky o „posunu k pseudovyváženosti‟ se dá soudit, že Okamurovo pozvání bylo tou žábou, kterou musel spolknout a nechtěl tu pochoutku opakovat.

V našem mediálním prostoru působí mnoho chytrých, vtipných, provokativních, moudrých lidí. Obecně vzato ale upadá to, čemu se říká autorita a k čemu by se mohli lidé v neklidných časech upínat. Václav Moravec byl autoritou obdařen víc než jiní. Proto bylo nezbytné ho znechutit a vyštípat.

Bylo by slušné mu za těch jednadvacet let aspoň minimálně poděkovat. Třeba to někdo udělá.