V kraťasech do úřadu? Ani náhodou
Ministrovi, který chce, aby zaměstnanci důstojně reprezentovali jeho úřad, se nelze divit. Ostatně ležérnost v oblékání státních úředníků nebývá trpěna nikde v civilizovaném světě. Snižuje to vážnost instituce a návštěvník si pak nemusí být jistý, jestli jedná s vedoucím odboru nebo s otrhaným halamou, který přišel žádat o podporu. Ministerstva životního prostředí se tento problém týkal nejvíc, a tak není divu, že jedna jeho pracovnice si stěžovala, že neví, kde vezme nějakou halenku, když doma žádnou nemá. Snad jí někdo poradí, že kromě second handů existují i jiné obchody. Pánové si taky budou muset zvyknout, že kraťasy s jednou kšandou se jako oděv státního úředníka příliš nehodí, a konečně jim dojde, proč na jejich trička od Zeleného míru a hlavy s plstěnými vlasy někteří návštěvníci koukali s otevřenou pusou.
Do toho, v čem jde zaměstnanec státního úřadu z domova, nikomu nic není, ať má na sobě třeba prošoupaný montgomerák. Jakmile ale překročí práh úřadu, už je jeho reprezentantem a na jeho vizáži záleží. Pokud by pracoval v soukromé firmě, mohl by proti firemnímu nařízení v ústraní reptat, ale porušit by se je neodvážil - druhý den by totiž mohl mít na stole výpověď. Tak jen ať si mladí pracovníci státních institucí zvykají, že dobré zaměstnání také vyžaduje nějaké oběti. Nehledě na to, že slušné oblečení může pociťovat jako újmu jedině duševně nezralý člověk.
