V domě oběšencově nehovoř o...

Na mostě poblíž sídla Sazky se objevily figuriny oběšenců, měly symbolizovat hrobaření českého sportu. Není divu, že autor této demonstrace má starosti o osud českého sportu. Ten je spolufinancován i loterijním sázením, tedy loteriemi, které mají historii hluboko do dob minulého režimu. Vedení Sazky mělo na vybranou - buď se zachovat inteligentně a noblesně, anebo hloupě. Volilo druhou cestu. Na neznámého pachatele podává trestní oznámení, místo aby věc pominulo mlčením a zabývalo se podstatnými věcmi.

Veřejnost ale asi bude zvědavější na něco jiného, než na odhalení pachatele tohoto odporného zločinu. Jistě by ráda věděla, jak je možné, že k tak šílenému krachu loterijní společnosti došlo. Bylo by hezké, kdyby se zveřejnily nikoli jen fotky nějakých legračních oběšenců, ale aby se zveřejnila jména zástupců státu, kteří figurovali v rozmanitých dohledacích orgánech za vysoké honoráře, a přesto připustili kupříkladu takový nesmysl, jako byla stavba bombastické arény ve Vysočanech.

Přitom tady bylo varování na příkladu též bombastického Boby centra v Brně. Taky to byl projekt, který - řečenou mluvou ze Sedmi statečných - ze začátku vypadal dobře. Jenže chyběla maličkost zvaná byznysplán. Co se v Boby centru má 365 dní v roce dít, aby se investice zaplatila a v rozumné lhůtě začala vynášet? Co by se muselo v Sazka aréně dít, aby se zaplatila a začala vynášet?

Takže ta záhada není v tom, kdo rozvěsil oběšence na most. Záhada je, jak bylo možné připustit takové hospodaření, jež vedlo ke krachu.