Neviditelný pes

V Česku začínají eurovolby

24.5.2019

V pátek a sobotu se volí v Česku obsazení 21 křesel v Evropském parlamentu. Už včera se volilo v Holandsku a taky v Británii, to je mimořádně pikantní a je to důkaz teze, že každá blbost má minimálně jeden rozumný důvod.

Před pěti lety byla účast v Česku druhá od konce (se svými 13 procenty nás s 18 procenty předběhli nebo snad podběhli Slováci), a tak uvidíme, jak to dopadne letos – výsledky budou vyhlášeny počínaje nedělní nocí a definitivní pak v pondělí. Mediálně u nás jsou eurovolby ve stínu pouličních protestů proti nové ministryni Benešové, jelikož je o ní dopředu známo, že vyhodí vrchního státního zástupce Zemana aby mohl zločinec estébák Andrej Babiš ujít spravedlivému trestu.

Dost možná, že kdyby účastníci těch demonstrací vynaložili doposud investovanou energii a čas k přesvědčování svého okolí a spoluobčanů, aby hlasovali proti ANO, zasadili by Babišovi a jeho podniku větší ránu, než když budou i příští úterý protestovat proti ministryni Benešové, která vyhodí Zemana, aby Babiš unikl trestu.

Teď ale vážně (jakkoli jádro předchozího sdělení míněno vážně je). V europarlamentu máme 21 křesel a většina našich poslanců a poslankyň odváděla po pět let dobrou práci. Pozná se to mimo jiné podle toho, že jsou vidět a slyšet. Kdyby se to počítalo procentuálně, možná by se ukázalo, že s ohledem na počty (je jich přibližně desetkrát míň než poslanců dolní komory parlamentu) jsou užitečnější než domácí zákonodárci. Nelze od nich čekat, že něco odhlasují ve prospěch Česka – kdo tohle tvrdí na parlamentních billboardech, vědomě balamutí veřejnost. Nicméně fungují v rámci frakcí, přičemž podstatné jsou čtyři (lidová – sem patří naši lidovci a topka), socialistická (naši socdem), liberální (ANO) a konzervativní (ODS). Doposud tři jmenované držely kormidlo, po těchto volbách kdo ví, jak to bude, zásadně jiné asi ne, ale úplně stejné určitě taky ne.

Tak tedy závěrem zpět k jádru věci – leze vám Babiš krkem? Hlasujte proti ANO a zkuste k tomu někoho dalšího přesvědčit.

Ale ono hulákání na demonstraci pana Mináře je jaksi zábavnější a povznášející.

Naštěstí pro Babiše.

Strachova aféra

Natočený dialog pana Svobodného Stracha je pikantní a vedl k rozvalu rakouské vládní koalice. Preoč Němci čekali se zveřejněním dva roky, je tak trochu záhada, důvody jsou bůhvíjaké. Nicméně při sledování skandálu má divák pocit déjà vu čili tohle jsem někde viděl: ano, bamberská aféra z roku 1998, kdy se Miloš Zeman setkal v Bambergu s obskurním obchodníkem s teplou vodou Vítkem a sliboval mu pozice blízko vlády, pokud poskytne kompro proti ODS, a setkal se s ním pětkrát a pak už jenom lhal a lhal, až se prolhal do zapomnění věci. Strach vyhozen, dokonce mu utekla kvůli tomu žena, Zeman je na Hradě. Jiný kraj, jiný mrav.

Aston Ondřej Neff


zpět na článek