Na dalších sedm let určí jednání šéfů členských států Evropské unie rozpočet. Na příjmové stránce budou chybět britské příspěvky. Mimochodem, právě v těchto dnech se realizuje to, o co Londýn po léta usiloval a co bylo nakonec příčinou odchodu Británie.
Jde o to, kdo má do Británie přijít za prací – Británie stojí o kvalifikované lidi s dobrou znalostí angličtiny. Nebylo to dovoleno, a proto Británie odešla a zůstala po ní bolestná mezera.
To ovšem není jediná rána do rozpočtu. Po posledních přeměnách v parlamentu a v komisi vypuklo naplno zelené šílenství a sebevražedná restrukturalizace evropského průmyslu. Značná část prostředků půjde právě na tyto likvidační účely. Jako úlitba zní slib, že větší část půjde na ochranu hranic. Jen naivka si může myslet, že půjde o skutečně efektivní ochranu hranic.
Za této situace se vydal bojovat za české zájmy do Bruselu Andrej Babiš. Nese v ranci na zádech obrovské břemeno s nápisem Agrofert – střet zájmů. Tam bude marně vykládat, že vyhověl českým zákonům. Tamní zákony jsou jiné a přepsání majetku na manželku nemá žádoucí osvobozující účinek. Přitom právě na evropských zákonech záleží. Velmi logicky: pravidla určuje ten, kdo peníze dává, a ne ten, kdo je přijímá.
Křeček s policejní ochranou
Bez zásahu policie by se Stanislav Křeček nedostal do své pracovny ombudsmana v sídle úřadu v Brně. Jakuba Patočku a jeho blízké nezajímá parlament a svobodné hlasování. Oni jsou majiteli pravdy a oni určují, kdo smí a kdo nesmí. Tak aspoň splnili hrozbu a bránili ve vstupu do úřadu.
Je to zvláštní: jsou majiteli pravdy, ale pravdu nemají, když vytýkají Křečkovi, že se nemíní zabývat lidskými právy. Především není pravda, že ombudsman má být ochránce lidských práv. V paragrafu jedna zřizovacího zákona se píše:
Veřejný ochránce práv (dále jen „ochránce“) působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.
V zákonu je i podrobně popsáno, na základě čeho ochránce koná. Není zde zmínka o tom, že by měl vysílat agenty provokatéry za účelem rozkrytí diskriminačních postojů. To už je aktivismus a tomu se Křeček dle svých vyjádření věnovat nehodlá. Vyčítat mu to samozřejmě lze, a Jakub Patočka to svými činy dokazuje. Je to ale v rozporu se zákony. I se zákonem o ombudsmanovi.