Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Mnohem větší problém bylo zavedení inkluze

Tehdy klesla úroveň škol. Pokud se inkluze nezruší, je zbytečné se zabývat délkou studia, protože kvalita dostává pěkně na perdel

Taky mám pocit, že pan Neff odklání pozornost auditoria poněkud stranou hlavního proudu událostí.

Pokud by se již opravdu toto téma jevilo být akutním, pak by se k němu měli interně vyslovit učitelé ZDŠ, kteří namnoze nestíhají.

Ze škol by vycházel nemalý počet třináctiletých dětí.

Tento krok by nejvíce poškodil méně úspěšné žáky a násobil by se se škodami, páchanými inklusí.

Ve škole je spíš nutno posílit výuku přírodních oborů, což se bez posílení mužského elementu neobejde.

Testovací metoda hodnocení znalostí žáků není matkou moudrosti.

Kratší doba výuky na ZOŠ by logicky snížila schopnost jejích absolventů přizpůsobit se změnám nového režimu.

Řekl by laik.

Mlácání prázdné slámy. Dokud se nezruší inkluze, kdy 2,3 engeméti zlikvidují výuku 25 mendíků, je zkoumání doby povinné výuky irrelevantní, zdali 8, nebo 9 let. Oni ti školometi mají furt nějaké problémy (od dob Marie Theresie, kdy zavedla povinnou školní docházku k nelibosti našich etnických spoluobčanů), jednou nemají 1,35 procentních bodů průměrného platu, jindy mají málo inkluzivních asistentů pro "dementíky", nyní budou mendíkům fendovat mobily (sice pouze do konce vyučování, nám třeba "bačusy" fendovali "do konce školního roku"). Ve školství nastal od minulosti zajisté pokrok. Katechety nahradili výchovní poradci, metoda rákosu byla nahrazena výchovnou deklamací, do věeho žvaní "školdozorci a Cermat", mnohdy i blbě. Ale co naděláme, když máme takový učitelský "matroš". Kdo se nedostane na regulérní "vejšku", uchýlí se na "pajdák", humanitní obory pomíjím, tam racio hraničí s obcesí. Učitel mučitel, slečna učitelka, alias "suchá lípa". Šest let jsem učil IT na SŠ, takže zážitků s pedagogy o přestávkách ve sborovně a na konferencích mám přehršel. Učit jsem přestal, neb jsem odmítl hovadinu složení "pedagogického minima". Mendíky jsem bitům, Bytům a algoritmizaci naučil, jenom jsem na to neměl to pedagogické lejstro. Ale nic, jenom vesele na stáro zírám, jak to naše školství chřadne na blbostech našich školometů.

Víte, dnes vzpomínám na své školní mládí, když jsme ve škole udělali nezdobu, učitel nám nabídl variantu, pár facek, nebo poznámku do ŽK. Volili jsme "pár facek" od pedagoga, neb díky poznámky v ŽK by nám tatík mnohonásobně trest znásobil. Jako stařík jsem zařil v mládí katechety. Zajímaví to řeholníci, dle mého soudu zárodky školních poradců. Dnešní mendíky lituji, a to ještě neví, co je ve školním stravování čeká. EU normy na roštěnky, kaše z planktonu ve školních jídelnách, luštěninové jásání dietetických poradců a hladoví mendíci (žrát ty dietetické blivajzy nebudou). Jem zvědav, jak to dopadne, tdy počkejme na výsledky.

Problém je zcela jinde. Klidně může být devítka, nakonec jde o fyzickou a psychickou zralost dětí a ne o úspory. Po revoluci školství vzala do rukou pravice, začala rušením učňovských škol a na vysokých vznikla řada pseudooborů humanitního a společenského zaměření. Tedy trend zcela mimo požadavky praxe. Takže mluvit o úsporách na základce je zcela mimo. Ty jsou hlavně na vysokých školách. Když už.

V době rozmachu AI, se zdá toto téma úplně mimo mísu.

Děti jsou čím dál chytřejší, jen jaksi nevědí, jaký je rozdíl mezi holkou a klukem a jak vypadá kráva.

Kde se v kravíně vyrábí mléko, nevědí ani někteří dospělí.

Tak za mých mladých let bylo studium na ZŠ pouze osmileté, byli jsme první takový ročník, a v tom studiu jsme sice přišli o tu geologii, ale to je asi tak všechno.

Jinak nic, co by v životě nějak podstatně scházelo. I to VUT Brno, FS, jsem s tím nakonec udělal. Ne že by to na to mělo nějaký podstatný vliv, ale trojčlenku jsem uměl už na té základce.

Dnes sice vzdělání na ZŠ trvá 9 let, ale co jsem si tak všiml, o nic chytřejší nikdo nijak není.

Základním problémem je, že celého školství se zmocnili teoretici a parazitické neziskovky, takže pomalu přestává být funkční. Reforma je nezbytná, aby se vzdělání vrátilo z akademických pedagogických výšin a ideologické neziskové žumpy do reality. Aby vzdělání připravovalo mládež na praktický život, na výkon povolání potřebných a nezbytných pro společnost. Osmiletá docházka je námětem pro širokou odbornou diskuzi a ne záminkou pro kulturkampf vyhlášený opozicí v čele s prezidentem Pavlem a s nimi spojenými politruky ze spřátelených progresivistických médií.

Tedy 14 leté dítě půjde makat, pokud nepůjde na střední. U nás střední není povinná.

Osm nebo devět - toť otázka. Záleží hlavně na tom, jakými předměty a v jaké kvalitě výuky se ten čas vyplní.

Na našem gymplu jsme byli rozděleni do čtyř tříd - A a B byli "osmáci", C a D byli "deváťáci". Předměty i způsob výuky jsme měli stejný, ale zřetelně jsme pociťovali, že se na nás "deváťáci" dívali jako na děcka. Je tedy zřejmé, že by se k tématu měli vyjádřit nejen pedagogové, ale také dětští psychologové, vzhledem k tomu, jak jsou či nejsou dnešní mladí lidé zralí k maturitě. "Osmáci" maturovali ve věku 18, "deváťáci" v 19 letech. Ale dnes má spousta dětí odklad při nástupu do první třídy pro "nezralost".

Pokud vím, všichni, ať už ze tříd A a B, nebo C a D, jsme maturitu zvládli. Přesto byly ve výuce určité rozdíly. Nás například přeskočením deváté třídy zcela minula výuka geologie, takže v prváku gymplu jsme byli v tomto předmětu úplní debilové. Rozhodně by tedy při zkrácení docházky mělo dojít k zásadní změně osnov, pokud ovšem ještě dnes něco takového existuje. A nejen osnov geologie, ale také matematiky a dějepisu či chemie, fyziky... Ono je hezké, že by mladí lidé šli o rok dřív do pracovního procesu, ale budou na to dostatečně připravení? Nestálo by za to přidat (ponechat) jim ten rok (pokud možno kvalitního) vzdělání, který se může potom v praxi výborně hodit?

Vynechte kecy o gendru a přidejte matematiku.

Tentokrát s Vámi souhlasím, pokud myslíte tím přidáním matematiky přidání počtu hodin. A ještě bych dal důraz na dějepis (hlavně komplet od novověku) a více tělocviku. Fyzická kondice je důležitá. Ostatní se naučí na střední.

Peníze bych hledal v rozbujeném vysokém školství humanitárních oborů. Tam zavést ekonomické školné bez jakékoliv státní podpory.

Od poslední světové války se to ukončení ZDŠ několikrát vystřídalo, a k žádným zhloupnutím nás, a našich dětiček nedošlo. V našem školství, kde každý nový ministr považuje za nutné udělat nějakou reformu už ale k nesmyslným změnám několikrát došlo. Na vrcholu idiocie je inkluze, která chce napravit přírodu a rozličnou mentální úroveň v populaci dětí... Také zavedení množin na ZDŠ se potichu odpískalo a nechalo se na střední a vysoké školy. Ve hře bylo také netrápit naše dětičky chozením do školy na osmou hodinu, ale nechat je hezky vyhajat a chodily by na devátou. O dění kolem maturit raději psát nebudu, nechci být vulgární..

Školní reforma?

1. Zpět k tužkami, perům, sešitům a učebnicím, k tabuli a křídě.

2. Zpět k závažným osnovám

3. Elektronické pomůcky až na samotném konci školni docházky.

4. Konec inkluze obtížné vzdělavatelých

5. Důraz na vědomosti a znalosti.

Zkrácení z devíti na osm let? Pro ne.. Nic však to nevyřeší.