Americká organizace National Security Archive vydolovala pomocí žaloby z Národního archivu USA přepisy rozhovorů George W. Bushe a Vladimíra Putina z let 2001 – 2008. Dokumenty jsou zajímavé z hlediska historického, mají ale dopad na současnou veřejnou debatu. Až se odnosí flašky do tříděného odpadu a vyprázdní krabice s vanilkovými rohlíčky, jistě se bude o zásadních bodech psát a diskutovat.

Velkou pozornost vyvolal Putinův postoj k Ukrajině: podle něho je to umělý stát, tudíž nemá nárok na samostatnou existenci. Co k tomu říct? Žádný stát světa není „přirozený‟ v tom smyslu, že se vylíhl z vejce. Německo jako státní útvar je tu teprve od roku 1871… Je Německo umělé nebo přirozené? Jak přirozená je „Kalininská oblast‟? Hranice České republiky jsou unikátní tím, že ve své podobě v podstatě trvají tisíc let, kdo z vás, pánové v Evropě, na to má.

Podstata problému není v přirozenosti nebo nepřirozenosti hranic, ale v dohodě o jejich neměnnosti, pokud změna není postavena na dohodě zúčastněných. Tečka. Takhle to fungovalo v Evropě od konce světové války (nechytejte mě za slovo, ano, byla válka na Balkáně, byl Kypr…). Nicméně v debatách, které nás čekají, se bude tahle pasáž odtajněného dokumentu omílat.

Druhé podstatné téma se týká NATO. V dokumentu z 16. června 2001 se Putin zmiňuje o ruském přání stát se členem NATO a poznamenává, že se Rusko cítí odstrčené. Jakési námluvy Západu vůči Rusko tehdy pokračovaly, ale byly velmi zdráhavé a uvázly v písku. V dokumentu z 6. dubna 2008, tedy o sedm let později, po summitu NATO v Bukurešti, kde padl nešťastná návrh pozvat Ukrajinu a Gruzii do společenství, se Putin proti návrhu ostře vymezuje. Rusko je „znepokojeno vojenskými základnami a instalací zbraňových systémů v blízkosti Ruska‟. Právě ten „bukurešťský nápad‟ je používán k ospravedlnění ruské agrese, trvající už čtvrtým rokem.

K tomu je třeba dodat, že už tehdy se americké „pozvání Ukrajiny a Gruzie‟ setkalo s odporem mocností, tedy Francie a Německa. Vstup Ukrajiny do NATO je diskutován dodnes a je obsažen i v návrzích na dohodu o ukončení nepřátelství – ať už bude mít jakoukoli podobu.

Je to téma uměle nastolované z čistě prestižních důvodů. V reálu je vstup Ukrajiny do NATO nepravděpodobný už proto, že je k němu třeba jednomyslného souhlasu. Jen si vzpomeňme na tanečky kolem nedávného připojení osud neutrálního Finska a Švédska! I kdyby se na Slovensku a v Maďarsku změnily poměry, jaká by asi byla pozice Turecka?

Je tu ale ještě jiný argument.

Co by se stalo, kdyby Ukrajina – dejme tomu - zítra vstoupila do NATO? Objevil by se kouzelným proutkem vyvolaný armádní sbor o síle tří set tisíc mužů a za podpory eskadry F-15, F-16 a F-18 by vyhnal Rusy z Ukrajiny včetně Krymu? To je směšná představa. Odstrašující síla NATO byla přesvědčivá do konce studené války. Po fiasku ruské blokády Berlína v létech 1948 – 49 se Rusové neodvážili narušit silniční spoje do Berlína, natož aby vlítli do jeho západních sektorů. Jenže z tehdejší přesvědčivosti odstrašující síly NATO zbyl dnes jen stín, pokud ještě něco. Současné dohadování o vstupu Ukrajiny do NATO má jen ten význam, že Rusové budou moci vytroubit do světa své ohromné vítězství, až se Ukrajina vstupu do NATO zřekne a NATO oficiálně prohlásí, že se rozšiřovat nebude.

Z jiného soudku, i když to s tím taky souvisí, čeká nás ještě velký groteskní tanec, pokud by se mělo vážně jednat o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Už dnes je centrum Bruselu zavaleno hnojem a bramborami. Co se bude dít, pokud má do EU vstoupit země, rozlohou odpovídající (i po okleštění) velikosti Francie, jejíž polovina území je tvořena metrovou až dvoumetrovou vrstvou černozemě?

To je ale ještě za horizontem, teď se debatuje o NATO a bude debatovat i nad dokumentem, který vyplul z hloubi archivů v posledních dnech roku 2025.

_____________________________________________________________________________________

Co najdete na mém osobním blogu Digineff.cz?

Z mých novinek:
Připravil jsem laskavou vánoční povídku o tom, jak se Santa Claus domluvil s Dědou Mrázem, že zastřelí Ježíška. Jak to dopadlo? Tady neprozradím.
Jako každý pátek ZLATÁ PADESÁTÁ, jaké byly tenkrát Vánoce.
No a jaké by to bylo pondělí bez comicsu o Pérákovi? Čtěte Digineff.cz.