Boris Johnson obměnil svoji vládu o jediného ministra a ani ten nebude hýbat evropskými dějinami, jde o ministra pro záležitosti Walesu. Tím se zakončila jedna etapa jeho politického tažení.
Obecně se má za to, že obměněný parlament schválí dohodu uzavřenou s Bruselem. Johnsonovi se tedy podařilo to, na čem uvázla Theresa May. Ta se také pokusila o obnovu sněmovny, jenže prohrála a dopadla, jak dopadla. Potud tedy si může Johnson gratulovat.
Teď ovšem nastane to skutečně podstatné. Británie utekla z EU, protože jí vadily evropské regulace, buzerace, omezení, šikana. Jenže teď má nastavit nová pravidla soužití a ono to bez regulace, buzerace a šikany nepůjde, protože na tom Evropa stojí a padá. Není to vina institucí, není to vina federalismu: valná část západoevropských elit propadla náboženskému třeštění jednadvacátého století. Naposledy to bylo viděl v Bruselu na klimatickém summitu. Je to něco jako ekodžihád. Nastanou nové obchodní vztahy: zadýmená Asie s otrávenou vodou bude do Evropy dovážet stroje a ošacení a elektroniku a Evropa bude vyvážet lidská práva a vyčištěný vzduch.
Donald Trump hned po volebním vítězství slíbil Johnsonovi zcela nové ekonomik vztahy s Amerikou. Což zní pěkně, pokud si neuvědomíme, že Trump je produkt nálady doby, sice pravděpodobně vyhraje i příští volby, ale pak bude muset odejít a kdo ví, co se bude v USA dít potom. Stačí, aby vyvstal Trump naruby, a bude všechno jinak. Ano, jsou to spekulace, nicméně to, že Británii čeká těžké vyjednávání, je jistota.
Vláda odmítla lidovecký návrh
Dalo se to samozřejmě čekat. Lidovci iniciují změnu systému voleb v Česku. Jejich a zdaleka nejen jejich teze zní, že u nás mají hlasy voličů jinou váhu podle toho, zda volí velkou nebo malou stranu a závisí to i na volebním okrsku. Což je jistě věc k úvaze.
Na druhou stranu, pravidla jsou pravidla. Skončily volby v Británii, kolébce modelní demokracie. I tam se ukázalo, že vlastně ten Corbyn na počet hlasů ani moc neprohrál a že má mnohem víc příznivců, než jak ukazuje výsledek voleb. USA jsou garant světové demokracie. I tam ve volbách dostala víc hlasů Clintonová než Trump. Ale v Británii i USA mají taková specifická pravidla, že to umožňují. Bylo by na pováženou, kdyby se pravidla měla měnit podle toho, co s o nich myslí ten zrovna znevýhodněný.
Navíc propočty ukazují, že i kdyby lidovecký návrh nakrásně prošel, lidovci ani jiné malé strany by si moc nepolepšili. A tím hůř pro kdysi velké strany, které váhu pozbyly, protože promrhaly důvěru voličů. Ta se těžko shání nazpátek a kejklem se změnou volebních pravidel se nezíská.