Šéf diplomacie EU Josep Borrell oznámil, že je Unie připravena jednat s Tálibánem, pokud splní určité podmínky, konkrétně pak lidská práva a umožnění evakuace ze země. Uštěpačné námitky jsou nasnadě. Export lidských práv dostal v Afghánistánu tak napráskáno, že by to mohl pocítit i Borrell. Pokud jde o vývoz Afghánců, je zřejmé, že Evropská unie je importovat nehodlá, takže zůstává nejasné, kam by onen exodus měl být směrován.

Když ale čteme, že USA zamýšlejí koordinovat s Tálibánem údery proti Islámskému státu, pak ale jednání EU s Tálibánem nevypadá tak absurdně. Pokud by takové kontakty vedly ke zcivilizování divokého hnutí, bylo by jen dobře. Dá se čekat, že dokonce i snaha bude – je tu lákadlo teplých kanceláří a pohodlných limuzín pro lidi, navyklé na živoření ve skalních tunelech.

Bohužel je to zcivilizování krajně nepravděpodobné. Ti lidé vedli válku proti Západu dvacet let – mnozí za dobu svého života nepoznali nic jiného. Mnohá vítězná revoluční hnutí také byla bezprostředně po vítězství v pokušení se chovat civilizovaně. Pak nevyhnutelně nastoupí proces radikalizace. Jen malá vrstva se dočká kanceláří a limuzín a ti méně vyvolení taky chtějí k lizu. Ti v čele jsou tedy prohlášeni za umírněné a sesazeni, zpravidla popraveni. Nastupuje radikálnější vlna a po ní ještě horší tlupa rabiátů. Takhle to fungovalo vždycky.

Pokud se toto v Afghánistánu nestane, můžeme se dočkat dalších překvapení. Jako že třeba voda poteče do kopce.