Nadcházející summit NATO ve Vilniusu má za úkol nepřijmout do Ukrajinu do aliance tak, aby si myslela, že může být spokojená. Během své návštěvy v Londýně nabídl americký prezident Biden formulaci, která by mohla přispět k řešení této kvadratury kruhu: že se Ukrajině poskytne pomoc podobně jako Izraeli. Ta vize nevzešla z Bidenovy hlavy, on se ten příměr nabízí, a mnozí ho ve svých úvahách použili. Ovšem když to řekne pán Bílého domu, má to větší váhu.

Takže Izrael. Srovnání sedí nebo kulhá?

Z obého něco. Izrael je obklopen nenávistí a ta nikdy nezmizí, protože arabský svět je v moderní době vybičován k antisemitismu. Když se po Velké válce rozpadlo Turecko jako velmoc na kytici samostatných a polo samostatných států, všem byla uznána existence, jenom ustavení židovského státu naráželo na odpor, plynoucího, jak jinak, ze systémového rasismu. Nenávist ohrožující Ukrajinu je jiného druhu, střetávají se tu dva nacionalismy, velkoruský a ukrajinský, a ty taky nelze usmířit, jen dočasně zcivilizovat.

Co ale nesedí je poměr sil. Izrael má atomovou bombu a jeho nepřátelé nikoli, kdežto Rusko je „nukleárně vyzbrojená benzínová pumpa‟. Ukrajině nelze nabídnout o mnoho větší pomoc, než jakou dostává. Staré vyřazené tanky, ale už ne letectvo nebo rakety s delším doletem. USA se teď zřejmě rozhodly podpořit stagnující ofenzívu pekelně účinnými kazetovými bombami. Na ně je mezinárodní úmluvou uvaleno embargo… úmluvu ale nepodepsaly země které válčí,. kromě Izraele samozřejmě USA a Rusko a Čína a Indie. Je kolem toho povyk a někdo napočítal, že kazetové bomby už mají na svědomí 149 nevinných životů. Když tuhle zprávu čtou v novinách Ukrajinci, musí si myslet, že si z nich někdo dělá srandu. Použití kazetové munice kárá i náš exministr zahraničí Karel Schwarzenberg ze stejně ušlechtilých pohnutek, jako káral Izrael za to, že se brání proti teroristům. Plyne z toho jen jedno poučení, které si nikdo nevezme k srdci, protože nepoučitelnost je trvalá charakteristika naší hodnotové epochy: nepodepisovat mezinárodní úmluvy vedené ušlechtilými hesly bez praktické použitelnosti. Což se týká mimochodem i Istanbulské úmluvy.

Zpátky k Ukrajině. Málo se mluví o německé iniciativě vybudovat evropský systém ochrany vzdušného prostoru, podobný izraelskému Iron Dome. O něm se teď mluví v souvislosti s Ukrajinou. Spojení konceptů a rozšíření působnosti by mohlo být z mnoha ohledech zajímavé řešení. Byla by to iniciativa očividně obranná, takže putinovská pátá kolona by sice měla dál argumenty, ale hůř by je hájila. Pokud je to představa reálná, pány a dámy zasedající ve Vilniusu jistě napadne taky. Počkáme si.