Tato otázka zodpovězena není, nicméně podstata je jasná. Prezident Petr Pavel nebude jmenovat Filipa Turka ministrem čehokoli, tedy odmítl návrh premiéra Andreje Babiše, předložený při společném novoročním obědě na Pražském hradě.

Jakpak to asi probíhalo? Vybalil to Babiš na prezidenta hned?
„Nebudu to odkládat. Nepříjemné věci chci mít za sebou. Je to jako u zubaře...‟
„Ne,‟ řekl mu prezident.
„Cože? Aha. Já si to myslel. Co bude k obědu?‟

Nebo to bylo tak, že řešili všechno možné, od holomrazů po Madura vytaženého jako plž z ulity a na odchodu, když si dával klobouk na hlavě, se Babiš otočil a povídá:
„Málem bych zapomněl. Chtěl jsem se zeptat...‟
„Ne,‟ řekl prezident.

Bylo to všechno jinak, ale v jednom jsem se nespletl.

Ne, řekl prezident.

___

Je to zajímavá lidská situace. Babiš má za sebou pretoriánskou gardu svých podřízených. Proti sobě nenávistnou opozici a vedle sebe koaliční spojence, kteří mu jsou jenom na obtíž. Petr Pavel je v podstatě jediná silná figura v téhle hře, která s ním slušně zachází. Donutil ho sice k šarádě s Agrofertem, ale nehnal to za hranu a přistoupil na hru, že se Babiš zbavil konfliktu zájmů, přestože je jasné, že zůstal ve střetu zájmů dál. Od voleb až po novoroční oběd chodí Babiš kolem prezidenta po špičkách a dává si záležet, aby ho nepopudil výhrůžkami kompetenční žalobou. Hradní mluvčí prozrdil, že se u oběda mluvilo i o Okamurově projevu a že podle prezidenta by stanovisko mělo být koordinované. Mluvilo se o tom, ale jenom chvilku, na to Babiš. Usilovně zametá Okamuru pod koberec. Jak se zachová, až proti němu japonský rasistický český šovinista v ruských službách otevřeně vyrukuje?

O Petrovi Fialovi si málokdo myslel, že je typ tvrďáka. Ve srovnání s tím, co předvádí Babiš, je to ale Churchill křížený s Alexandrem Velikým.