Triumf principu prožírání rozpočtu

Státní zaměstnanci tedy jsou pod křídly oranžové kvočny. Jakpak asi je zaměstnancům soukromých podniků? Firma, v níž působím, musela snížit platy zaměstnancům o 15% a ještě jsme museli stav o 20% snížit, jinak by firma zkrachovala. A to rozhodně nejsme sami, naopak, je to typické jednání. Taková logika patří ovšem jen pro soukromě hospodařící subjekt, tedy pro zdroj národního bohatství. Vytváříme hodnotu a odvádíme z ní daně do státní pokladny a tu socialisté pomáhají prožrat. Velmi půvabně se k tomu vyjádřil jinak výborný komentátor Alexandr Mitrofanov ve středečním Právu, kde otiskl úvahu, že je třeba přidat státním zaměstnancům. Logika je tato: no co, nepostaví se pár kilometrů dálnice, lidé jsou důležitější.

Tohle je socialistická logika v kostce.
Důležitější je okamžitý prospěch, lidově prožrání peněz. Dálnice, to je investice do budoucna, to je rozvoj regionu. Socialista nemyslí za horizont volebního období. Jemu je jedno, kde se ty peníze vezmou. Z fondu dopravní infrastruktury? Proč ne. Půjčíme si? Však on to někdo zaplatí. Že porostou úroky a sníží se důvěryhodnost? No božínku, hlavně že lidi přijdou k urnám a hodí dovnitř oranžový lístek.

Je to úvaha vedoucí k pesimismu stran budoucnost. Naštěstí, jak to konstatoval právě zakončený socialistický kongres, to funguje stále míň. Paradoxně k tomu přispěla současná krize. V ní se ukázalo, že na vině je právě hýřivost nesolventních vrstev, kterým socialističtí zákonodárci nezodpovědně schválenými zákony umožnili brát si půčky za podmínek, které nebyly nikdy před tím možné. U nás je to taky - viz reklamní slogan nedělejte si starosti s dluhy, my vám na splácení půjčíme.

Středa 9. prosince 2009 byla svátkem nezodpovědnosti.