Sněmovnou prošel návrh ODS, aby notoričtí neplatiči přišli o část doplatku na bydlení a živobytí. Do toho patří i nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce.
Je to aplikace jednoho s mnoha standardních způsobů, jak se zalíbit určitému segmentu voličů. Sem patří kupříkladu ať platí bohatí, to vždycky zabere. Řekli byste, že myšlenka milionářské daně patří do muzea komunismu a ejhle, je tu znovu. Princip Třikrát a dost souvisí se zásadou na holotu patří přísnost. Vychází z předpokladu, že lidé závislí na dávkách si dají moc velký pozor, aby neulítli, protože by o dávky mohli přijít. Potíž je v tom, že taková úvaha předpokládá schopnost racionálního přemýšlení a jednání a kdyby tito lidé byli toho schopni, nebezpečí, že povedou život závislý na podpoře, by se silně zmenšilo. Princip třikrát a dost byl v minulosti aplikován mnohokrát, před lety se v tomto směru hodně angažovali lidovci. Tehdy šlo o závažné trestné činy.
Neubylo jich a lidovci se silnou politickou formací nestali.
Nějak to nefunguje, ale to neznamená, že ten zablácený prapor Třikrát a dost v budoucnu zase někdo nezvedne.
Dokud se neřekne, že třikrát stačilo, ale ani to nebude nic platné.