O strmém pádu se mluví v souvislosti se dvěma parlamentními stranami. Je to paradoxní, protože pokles (a členství v parlamentu) je to jediné, co mají společné: jsou to Piráti a Okamurova SPD. Vědci už určitě zjistili, čím to je, můj laický pohled: obě strany zesádelnatěly, ztratily rebelantský břink a sympatizanty jim odvádějí divočáci. Další paradox: divočáci odčerpávající sílu SPD mohou křičet „pryč se Židy‟ a levicoví divočáci taky křičí „pryč se Židy‟, jedni i druzí z trochu jiného úhlu, ale podstata je táž.

Tohle ale řešit nebudeme. O Pirátech jsem tu psal včera v souvislosti s potížemi digitálního stavebního řízení. Co s tím, jak zabránit nejhoršímu? Recept našla členka republikového výboru Pirátu Jana Michailidu: přitvrdíme v boji proti alkoholu!

Nemusíte se štípat, nic se vám nezdá, je to opravdu tak. Piráti začali jako bojovníci za legalizaci lehkých drog a teď budou lepit varovné etikety na flašky a reklamy do rádia a TV pustí až po osmé hodině večer. Ano, je mnoho zemí, kde přišli s podobnými recepty dávno. Naposledy jsem na to narazil, když jsem si v Portugalsku chtěl koupit u pumpy plechovku piva a div na mě nezavolali policii, protože bylo po osmé večer. Boj proti alkoholu je skvělá činnost s hmatatelnými výsledky. V USA zavedli prohibici a z následné vlny organizovaného zločinu se nevzpamatovali dodnes. V Rusku sáhl Gorbačov lidem na vodku a byl rád, že vyvázl životem. U nás se nic takového neděje, třebaže už dávno padla červená linie vyjádřená sloganem vláda která zdraží pivo padne. Je to tedy takové divné… ledaže má Jana Michailidu podklady v podobě průzkumů. Třeba se v nich ukázalo, mladí lidé už ani pařit nechtějí a Piráti jim tedy jdou vstříc. Ale to je skutečně jen hypotéza, abych dodal něco pozitivního a jenom se nedivil, co to do těch někdejších bouřliváků a nyní hofrátů vjelo.