Chválabohu, nemusím přejmenovávat úvodníkovou část Neviditelného psa, Politický cirkus pokračuje! V oblíbené roli klauna do něho chaplinovským krokem vhopkal poslanec za STAN Jan Farský a prohlásil, že kdyby teď neodjel na půl roku na stáž do Ameriky, byla by to zrada na voličích. 

Salva smíchu mu byla zaslouženou odměnou, jestli šašci mají každoroční cenu Červeného nosu, pro ročník 2022 má dobře našlápnuto, a to ještě není půlka ledna.

Je to skutečně groteska a berme to jako vítané odlehčení.

O zradě voličů by mohl Jan Farský mluvit, kdyby šlo o senátní volby, kdy lidé volí konkrétní osobu. On ale nevstoupil do voleb za sebe, nýbrž jako jeden z kandidátů STAN. Nevšiml jsem si, že by na plakátech STAN byl vyfocený se sloganem NA DŮLEŽITÁ HLASOVÁNÍ Z AMERIKY DOLETÍM. Pravda, v Libereckém kraji dostal patnáct a půl tisíce preferenčních hlasů. Jestlipak ti voliči věděli, že kroužkují chlapíka, který má sbaleno do Oregonu? Pokud ne, pak je to od Farského zrada na voličích, ale jaksi trochu jinak, než měl zřejmě na mysli, když ten blábol vypustil z úst.

Dejme tomu, že má Farský hroší kůži, obrněn dobrozdáním Petra Pitharta a požehnáním Petra Fialy odjede do Ameriky. Jakápak asi bude jeho další politická dráha? Až se vrátí a někde vystoupí, nezazní hlas z publika: A kampak máte namířeno příště, pane magistře? Práce politika se netěší nejlepší prestiži, ba naopak: lidé si dlouhodobě nejvíc váží lékařů a poslanci se perou o poslední příčku s uklízečkami (zdroj). Někteří konkrétní politici prestiž mají, ale to jsou ti, kteří skutečně pro lidi něco dělají. Moc jich není. Na naší politické scéně Farský zanechal výraznou stopu přílepkem loterijního zákona o cenzuře internetu. V Křišťálové lupě za to dostal v roce 2011 Anticenu.

Ano, jistě to byla pro něho velká radost, když dosáhl Fulbrightova stipendia. Je to vysoká meta a stála by za to udělat si v politice pauzu, zvlášť když je to na politika mladý člověk. V Americe získá úžasné poznatky. Bude tam pracovat na projektu Kterak přenést 250 let federalismu Spojených států do cestovní mapy Evropské unie na příštích pětadvacet let. Podle názvu soudě bude kutat na přeměně někdejšího kvetoucího Evropského hospodářského společenství na donucenou federaci. 

I to mohl voličům říct dopředu, když už se rozhodl sedět na dvou židlích, jedna bude v Oregonu, druhá na Malé Straně. Nejspíš by ho na kandidátce Pirstanu poslali rovnou do Oregonu a raději by místo něho zvolili nějakého Piráta.