Tomu se to mluví
Tomu se to mluví, Janotovi! Je to ministr dočasné, úředně nominované, voličům nikoli odpovědné. Nemusí se nikomu lísat do přízně, nemusí si křesla kupovat. Janota se svým nápadem přišel zrovna do chvíle, když začíná jarmark. Kupují se hlasy, ideje jsou zapomenuty, nejsou žádné, projekty nemají cenu, proč se jimi zabývat, perspektiva žádná, jde jen o to urvat co největší podíl na moci a sobě a kamarádům přihrát největší kšefty. To je smysl české politiky. Jestli bude schodek 160 miliard nebo 260 miliard, tyto pány nezajímá. Nezajímá to ani voliče, protože si schodek 160 nebo 260 miliard nedovede představit a když mu někdo řekne, že ho bude třeba uhradit, mávne nad tím rukou. Jak je to dávno, kdy jsme se rozčilovali nad magickou hranicí schodku 100 miliard! Nestalo se nic. Proč se rozčilovat nad 160 nebo 260 miliardami?
Nenápadně, jaksi zdola, politolog Petr Robejšek předvídá, že budeme mít po volbách velkou koalici. Třeba ho poslali, aby na to lidi připravil... Myšlenka velké koalice není principiálně zavrženíhodná, stejně jako nebyla principiálně zavrženíhodná opoziční smlouva - kdyby její smysl byl ve službě veřejnosti, státu, občanům. Opoziční smlouva se ale zvrhla v bezuzdné rozdělování postů pro "oposmluvní strany". Totéž ve větším by se dalo čekat, kdyby se Robejškova předpověď splnila. A že by se "velkokoaliční" strany seriózně snažily odvrátit katastrofu? Ať se přihlásí, kdo to očekává...
