Tohle není legrace
Zvykli jsme si, že věci fungují, protože musí fungovat. Jenže ony nemusí, stačí jedna legrační sopka s nevyslovitelným jménem a nastává patálie, s důsledky nepředstavitelnými. Co se stane, když ta sopka bude čoudit měsíc? Rok? Samozřejmě záleží i na směru větru, ale stejně by ten sloup kouře visel jak Damoklův meč.
Celá ta katastrofa má ještě jeden rys: uvědomujeme si, jak nicotné je naše snažení a hemžení, uvědomíme si, jak sedíme na boží dlani a když se - nazývejme to jak chceme, bůh nebo matka příroda, jde v podstatě o totéž - naštve, prsty se stisknou a pak je ouvej.
Napsal jsem knihu Tma o tom, jak by se žilo bez elektřiny, možná že se budeme učit žít bez letecké dopravy.
Je ale kupodivu, že jsme se ještě nedozvěděli, že sopku vybouchl Nečas, potažmo Paroubek. Věřím, že billboardy se už tisknou.
