Ceny vytrvale rostou, čeká se přeskok laťky 20 procent a nebe dělá hranici. Podobně jako ve dvou minulých letech mají dva odborníci tři protichůdné názory, před tím to bylo na kovid, teď je to na inflaci. Je logické, že když se do lidí sypali peníze a oni museli sedět doma a nic z toho nebylo, peníze musely ztratit hodnotu. Velký je tlak na vládu, aby lidem pomohla. Babiš na tom založil svoji kampaň, u které není jasné, k čemu směřuje – podle obsahu se dá soudit, že čeká předčasné volby a ty by vyhrál a připojil by k sobě SPD a sociální demokraty, vytažené z politického hrobu. O volbách se ale zatím nemluví, jistě proto ne, že je opozici příjemný pohled na Fialu, jak se dusí ve vlastní šťávě.

Pořádná inflace nás ale čeká. Už teď vyhlásilo stávkovou pohotovost devět odborových svazů, všechno to jsou státem placené obory. Odkud jinudy by přišly navýšené peníze pro 656 tisíc státních zaměstnanců? Vytiskly by se. Nebo by se půjčily, ve výsledku je to jedno. Peněz by přibylo, vyrobených statků nikoli.

Jakmile by to devíti svazům prošlo, copak by ostatní odborové svazy zůstaly stranou? Jistě by do toho šly taky, radikálněji a už by to jelo.

Pak by to byla ta pravá inflace. Opravuji, to teprve bude ta pravá inflace. Zatím je to zdražování. Ve výsledku je to celkem jedno, už teď se máme hůř a bude to horší. Jediné pozitivní co k tomu lze dodat, že s krizemi je to stejné jako s epidemiemi. Někdo to i šeredně odskáče, ale nakonec jedno i druhé přejde. Zní to cynicky, ale historická zkušenost to potvrzuje.