Propuštění Jany Nagyové a dalších vyšetřovaných vyvolalo lavinu komentářů, kvalifikovaných i laických. Výsledný dojem je jednoznačný. Žijeme v právním pralese, v kterém nevítězí spravedlnost, ale silnější právní názor. Praktického významu celá záležitost nemá. Že by vyústilla do reálného zátahu proti korupční síti, která nás okrádá o dvě stě miliard ročně, v to doufat nemůže ani Pepek Vyskoč. Budeme se bavit dohady, zdali je dle práva poslanecký úplatek na půdě sněmovny imunní, kdežto týž úplatek braný vedle v hospodě U Malířů je trestný čin. Někdo se tomu může smát, jinému se bude zvedat žaludek.

Podstatné děje se odehrávají jinde. Předvídali jsme zde, že Zeman rozštěpí sociální demokracii, ale málokdo asi tušil, že to půjde tak rychle. Dalo se čekat, že se to stane po volbách, až je oranžoví vyhrají. Jenže do řádných voleb zbývá rok a za tu dobu se odehraje mnoho dějů. Vědci zjistili, že paměť koně trvá tři vteřiny. Jak dlouhá je paměť veřejnosti? Odhadoval bych ji na tři dny. Podstatná je současnost. Zeman zde nabízí lákavou alternativu. Potřebuje poskoky, jak v parlamentu, tak ve vládě. Hašek se Škromachem se mu hlásí, div si nevytrhnou rukáv ze saka. Bez ohledu na to, zdali parta Zemanových kamarádů dostane sedmého srpna důvěru nebo nedostane. Vládní posty v příští vládě se rozdávají už teď. Je to porcování medvěda, který sice ještě žije, ale je v pasti.

Na Sobotku je smutný pohled. Doposud věděl, co má dělat: pohoršeně povykoval a čas od času vyvolal hlasování o nedůvěře vládě. Modlil se, aby vláda důvěru dostala, a tím jeho vůdcovská role končila. Teď by musel dělat politiku. Jenže na to nemá patřičné vlohy. Zmizí, jako zmizel Petr Nečas. Nemá ani tu milenku, o které by se vědělo. Nečas ji má, pustili ji z basy. Sázkové kanceláře by mohly brát sázky, jak dlouho mu vydrží, když už není a nebude premiérem.