Kníže měl být prý původně zavražděn již o den dříve na hostině, již proradný Václavův bratr Boleslav konal na počest narození svého synka Strachkvase (tedy Strašné Hostiny...). Ovšem tím úkol neznámého Strachkvase skončil a více o něm známo není. Snad se hostina konala jen na počest vládce, který často zajížděl na inspekci. Nebyl možná ani Strachkvas, ani Hněvsa & spol. A možná nebylo ani pondělí a nakonec i rok mohl být rokem 921. Protože kníže byl zavražděn v pondělí, a pondělí 28. září v roce 935 skutečně bylo. Ale den vraždy nemusel být 28. září! Protože toto datum bylo možná vybráno později jako volné v systému církevních svátků...

Jediné, co je jisté, tedy podle kostry, že v té době bylo Václavovi, (později svatému Václavovi) kolem čtyřiceti let. A pak se bere za jisté, že byl zavražděn z popudu svého ukrutného bratra, jenž měl jiné politické názory na odvádění dobytčí daně do Němec. Vlastně do Saska, neboť žádné Německo tehdy ještě neexistovalo.

Jenže zabití Václava dnes nevzpomínáme. Alespoň ne přímo. To v roce 995, kdy už svatého Václava bylo sichr 28. září, tento svátek slavili Slavníkovci na Libici. Slavníkovci byli zdatnými konkurenty Přemyslovců, zejména co se potomků týče. Kníže Slavník zplodil šest synů, dcery ani nepočítal a levobočků měl tento náruživý kníže rovněž nepočítaně. Slavníkovci si razili vlastní mince a začali se roztahovat z východních i do jižních Čech. A tak, zrovna když byl svatý svátek...

To bylo tak: Slavníkovci vyslali voj a Přemyslovci vyslali rovněž voj na smluvní pomoc Otovi III proti pohanským Bodrcům. Přemyslovci byli bez hlavního voje, Slavníkovci taky - takže spojencům Přemyslovců, Vršovcům, se podařilo Libici dobýt. Tentokrát byla sobota, a svátek, dobrý den na přepad. Útočníci nepovolili příměří, aby mohl být vykonán obřad k poctě sv. Václava. Ale dva dny jim trvalo, než zdolali libické valy. A pak Slavníkovce nezachránilo ani právo asylu na církevní půdě. Jak naříká Kosmas: "... jako draví vlci ztekli hradní zdi, muže i ženy do jednoho pobili, a sťavše čtyři bratry svatého Vojtěcha se vším potomstvem před samým oltářem, hrad zapálili, ulice krví skropili a obtíženi krvavým lupem a krutou kořistí vesele se vrátili domů." Bolelo to tenkrát taky.

Vyvázli jen Soběbor, který vedl onu protipohanskou výpravu, a Vojtěch. (Později sv. Vojtěch, který se stal svatým skrz šťourání do pohanských svatyň nedůtklivých Prusů.) Vršovci získali slavníkovská panství, zůstali v koalici však podřízeni a později šli cestou Slavníkovců. Slabší rody jako Těptici a Munici monopol přemyslovské moci uznaly samy.

Nenaříkám, nementoruji, neodsuzuji - konstatuji:

Přemyslovci odstranili koridor, který je ohrazoval od Moravy, se kterou měli rovněž státnické oumysly. 28. září 995 bylo Česko politicky sjednoceno. Knížectví Přemyslovců získalo zhruba obrysy dnešní České republiky. A od té doby si je prakticky zachovalo! Přes všechny peripetie, nákupy a ztráty, podřízení a protektoráty, císařství a království, od té doby česká státnost na českém území trvá nepřetržitě. Díky Boleslavovi II., zvanému "Pobožný"...

A proto dnes můžeme slavit "Den české státnosti". Říše národa českého má právě tisíc a jedenáct let.