Podle očekávání odjeli Andrej Babiš a Václav Klaus na konferenci amerického konzervativního spolku Conservative Political Action do Budapešti. Jako hostitel se jich ujal Viktor Orbán. Maďarský předák se snaží zformulovat teze pro blížící se volby do Evropského parlamentu. Ten současný je pod rozhodujícím vlivem zelené levice, takže šílené nápady zeleně levicové Evropské komise tlačí do ještě šílenější polohy. V evropských volbách tedy půjde skutečně o hodně. Můžeme diskutovat o tom, zdali Viktor Orbán je ten autentický vůdce evropského konzervativismu. Nás jako Čechy bude hlavně zajímat role našich dvou činitelů přítomných na konferenci, ex-prezidenta Klause a vůdce hlavní opoziční – a nejpočetnější parlamentní strany Babiše.

O Klausově autentickém konzervativismu nemůže být sporu. S jednou výhradou. Svůj pozitivní vztah k Rusku dává najevo inteligentně a nenásilně, nicméně ten postoj je stejně jasný, jako proputinovské mekotání řečníků zpod koňského ocasu na Václavském náměstí. Jak je možné souběžně obdivovat Margaret Thatcher a Vladimíra Putina, když je přece jasné, že ona byla a Putin je představitel neslučitelných světů! Je to opravdu záhada, z čeho ta zaslepenost plyne. Na Putinovi nic autenticky konzervativního není, politický a myšlenkový koncept je přece založen na principu svobody, plurality a úcty, kdežto Putin naplno převzal koncept tyranského černosotněnství nejhorší carské tradice otrocké tuposti. Viktor Orbán dlouhodobě vede proti Bruselu gerilu, snaží se s ním bojovat, aniž by zároveň přišel o zdroj peněz. Dokud sám byl Klaus v exekutivě, nikdy se do tak otevřeného dobrodružství nepouštěl. Měl šanci pro evropský konzervativismus něco pozitivního udělat i po ukončení mandátu. Nechal se bohužel zatlačit do pozice periferního mluvky, kterého může sotva kdo brát vážně. Je to škoda pro něho a hlavně pro Česko jako takové, které dnes nemá výrazné osobnosti ani na levici, ani na pravici a zbyli jí jen podprůměrní příštipkáři.

Andrej Babiš, to je úplně jiný příběh. V komunistickém slovníku se hodně používal výraz dnes zapomenutý, totiž oportunista. Slovník cizích slov ho používá pro toho, kdo se bezzásadově přizpůsobuje okolnostem, bezohledně využívá příležitosti. Jeho přítomnost na konferenci CPAC je výsměch pojmu konzervativismus. Dokud byl v exekutivě, Babiš rozhazoval státní peníze a sekal dluhy a kupoval si přízeň nalevo napravo, do prezidentské volby nešel s heslem „jsem posel svobody‟, ale „chci pomáhat lidem‟. To je v absolutním protikladu základní teze pravicového myšlení, že se každý má přičinit, a že stát je tu proto, aby mu zajistil bezpečný rámec pro rozvinutí schopností. Ne od toho, aby do každé natažené dlaně sypal prachy, což dělá i aktuální, proklamativně pravicová česká vláda. Oportunisticky sází na to, že nachytá voliče na útoky proti zelenému šílenství a proti záchodům pro osmnácté pohlaví. Klaus, ten na tu konferenci patří, i když se společně s Orbánem tragicky mýlí v pohledu na roli Ruska. Babiš ale nemá na jednání konzervativců co pohledávat. Měl by se vrátit do Průhonic a v příštím čau lidi zase něco pěkného slibovat, co udělá, aby se lidi měli líp.