Strany v batohu
Vláda Petra Fialy pracuje na sebezničení s pozoruhodným úsilím. Novela zákona o poplatcích za ČT & ČRo je pila, jak si řezat větev pod zadkem, s hodně ostrými zuby. Vymyslet zdanění mobilů po vlně třicetiprocentního zdražení a masivní inflaci, tady si nelze nevzpomenout na Haškovo „pane vachmajstr, voni jsou hlava‟. Nicméně pořád ještě ve vládní sestavě zůstal jakýsi zbytek pudu sebezáchovy. Ve čtvrtek to vypadalo, že vláda daň z mobilů odpíská. Můžeme se bavit o tom, zdali je to náhoda nebo následek, ale odpískání nastalo těsně poté, co Český rozhlas ohlásil na nulově sledované stanici Wave nový podcast Lindy Bartošové o „problémech mladých žen‟. Vyvolalo to zásadní vlnu nevole mezi podcastery. Hodně hlasitě se ozvali proti tomu, že veřejnoprávní instituce bude za poplatky financovat něco, co by si jinak musela Linda Bartošová na konkurenčním trhu vybojovat sama. Úplně fér to nebylo – mnoho úspěšných podcastů běží pod mediální střechou, namátkou připomenu Marii Bastlovou pod Seznamem, ale třeba Pečinka & Michopulos taky byli pod Reflexem, jenže pak šli na vlastní pěst a o tom to je. Takže nasazení Lindy Bartošové vzbudilo pozornost zřejmě proto, že je to jaksi po sezóně začínat pod střechou. Vlivní podcasteři se ozvali a Marek Benda neformálně zákon zametl pod koberec.
OK, nemám data a tím méně oprávnění mudrovat nad tím, jestli je to pouhá shoda anebo příčina a následek. Podstatné je, že se vláda podle všeho daň z mobilů rozhodla odtroubit pod záminkou odsunutí, ale odsunutí do období předvolebního boje je nereálné. Ale ani to ještě není téma mé dnešní úvahy.
Zaujalo mě páteční vystoupení Jana Jakoba, předsedy poslaneckého klubu TOP 09, který sdělil ČTK, že schválení je pořád ještě možné. Přitom právě TOP 09 bývá v centru podezření, že jim jdou veřejnoprávní média na ruku. Proč se předák TOP 09 exponuje? A jsme u úplně jiné otázky. Pan Jakob se exponuje v prohrané bitvě – jako předák strany pod hlavičkou SPOLU. Už jmenovaná dvojka Pečinka & Michopulos v nedávném vydání podcastu hájila SPOLU jako legitimní politický projekt, což bez předpojatosti uznejme, že je. Nicméně háček tu je. Topkaři jsou pod hranicí volitelnosti. Totéž platí pro lidovce. Nejsou tedy v pravém slova smyslu v politické konkurenční soutěži. Jsou zalezlí v batohu na zádech ODS a vědí, že se do sněmovny určitě dostanou – musel by to být fakt hodně velký debakl, aby SPOLU nedostalo ani těch 11 % procent zákonem předepsaných pro trojkoalici. Takže pan Jakob může vesele prosazovat krajně nepopulární opatření, zdanění mobilů, a lidovec Hladík právě tak může realizovat své zelené experimenty. Nic jim nehrozí. Mají své jisté, do sněmovny se dostanou, na vládní stranu to nevypadá, ale i v opozici je dobře. Život v batohu jim vyhovuje a proto si ho 28. října slavnostně prodloužili.
Petr Fiala by jim taky mohl zapráskat nad hlavou bičem. Ale to by musel mít gule.