Je to, jako když jdete a z kouta na vás vypadne smeták. Uklidíte ho a on na vás zase vypadne. Takto neodbytné mi připadají zvěsti o chystané skutečně pravicové politické straně. Obvykle má ten z kouta vypadávající smeták podobu Miroslava Kalouska, ale slyšel jsem i jiná jména.

Může se stát všechno, tedy i že ta pravicová strana vznikne. Potíž je v tom, že nikdo pořádně neví, jak by taková pravicová strana měla vypadat. Bývala to ODS, ale kde ty doby transformace jsou! Transformace se proměnila v socialismus se zelenou tváří a ten je všudypřítomný. Když už kupříkladu Komerční banka má reklamu, na které láká klienty na to, že je jedničkou v uplatňování ESG, jsme v socialismu po uši a můžeme se ohánět hesly o efektivitě a malém dynamicky fungujícím státu do aleluja. Máme na politické scéně zjevy označované za krajní pravici, ty ale jsou spíš nacionalistické a podporují silný stát, než aby prosazovaly myšlenku svobody a osobní odpovědnosti.

Přesto všechno se může stát, že najdeme pod stromečkem krabici a v ní bude úplně nová pravicová strana. Bude celkem k ničemu, jak už ty vánoční dárky bývají, ale můžeme si s ní hrát, chvilku, dokud neomrzí. Líbilo by se mi, kdyby byla na klíček, na pérový pohon, ale to už je dnes skoro neznámý pojem, takže bude spíš na elektriku. Čili na baterky.

Tím posledním jsem si skoro jistý.