Člověk má při pozorování nápadů paní ministryně často pocit, že návrhy z její dílny jsou tvořeny jen z toho důvodu, aby úřad vykazoval nějakou činnost a aby ona a její spolupracovníci mohli mávat štosy zbytečně popsaných papírů a zdůvodňovat jimi nárok na svůj plat.

Ve včera uveřejněném rozhovoru na serveru iDnes argumentuje paní ministryně tím, že u nás mnoho dětí umírá v důsledku týrání, ale neříká, jak je možné, že k tomu dochází, ani neuvádí jedinou cifru. Vždyť malé děti musí od narození navštěvovat lékaře kvůli pravidelným prohlídkám a jestliže je rodiče nepřivedou, vyráží za nimi sociální pracovnice – a třeba v doprovodu policisty. Lékař, který takovou prohlídku provádí, také není slepý, takže na eventuální týrání by se mělo přijít záhy a v drtivé většině případů.

Jenže to je paní Stehlíkové málo, tvrdí, že zákazem tělesných trestů chce předcházet „počínajícím případům týrání“. Přitom ale připouští, že výchovný pohlavek trestný být nemá – a tady si musíme položit otázku, kde bude hranice mezi pohlavkem a „počínajícím týráním“ a zejména kdo ji bude určovat. Při právní zdatnosti našich volených zástupců totiž můžeme očekávat formulaci typu „v množství větším než malém“, tedy že jeden pohlavek bude přípustný, ale dva už budou trestné, přičemž nebude záležet na tom, jestli jednu facku ubalí nemluvněti dřevorubec, zatímco dva záhlavce uštědří maminka svému pubertálnímu, dobře živenému frackovi.

V tomto kontextu pak působí sympaticky výrok Fidelise Schlée v rozhovoru pro týdeník Euro. Pan Schlée nedávno převzal Anglo-německou obchodní akademii a k postihu žáků se vyjadřuje jednoznačně: „Jako na každé škole jsou i na té mojí silně nepřizpůsobiví jedinci. Upozornil jsem paní ředitelku, že pokud by se na mé akademii stalo to, co se občas stává na jiných školách, že sem tam student vysype kyblík s odpadky na profesora, má mě zavolat a já ho bez mrknutí oka seřežu jako psa. Kantor na studenta sáhnout nesmí, ale já jsem majitelem školy. A je mi jedno, jaké z toho budu mít případné následky. Tento týden to oznámí rodičům na třídních schůzkách, a pokud s mým přístupem nebudou souhlasit, ať dají své dítě na jinou školu.“ Novodobý učitel Hnízdo z filmu Obecná škola.

Pokud ale na pana Schlée někdo podle nového zákona podá žalobu, bude nesmírně zajímavé celé soudní přelíčení a vynesení rozsudku sledovat. Protože pan Schlée nedostatkem peněz netrpí, jistě by si najal renomované právníky (pokud by se nehájil sám, jsa právníkem a bývalým soudcem) a výsledek by mohl být precedentem pro další případné procesy.

My sice ještě neznáme přesnou podobu zákona, s kterým chce paní ministryně přijít, ale podle toho, co o něm sama říká, lze oprávněně soudit, že její štáb pracuje na dalším zcela nesmyslném projektu za účelem jejího zviditelnění – nebo si rovnou můžeme klást otázku, zda paní ministryně nevede naši společnost záměrně do spárů režimu z knihy 1984, zatímco o zneužívání dětí neví lautr nic.