Ano, na odstaveném druhém bloku jaderné elektrárny v Temelíně přeteklo koncem května minulého roku do bazénu v kontrolovaném pásmu asi 3000 litrů vody obsahující kyselinu boritou. Při události se neuvolnily radioaktivní látky mimo kontrolované pásmo a nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců elektrárny, během dvou měsíců bylo vše vyčištěno a elektrárna v klidu celý rok pracovala dál, aniž by kdo dělal nějaký rozruch. Až když zaměstnanec elektrárny vynesl fotografie z té doby, spustily Jihočeské matky poplach. Tentokrát se k nim přidalo i sdružení Calla, které má v popisu práce mj. podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Jihočeské matky jsou velice úzce napojeny na peníze Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí (financované přímo hornorakouskou vládou), Calla zas dostává statisíce korun od českých daňových poplatníků a spolupracuje s německou nadací Heinrich Böll Stiftung, spjatou se zájmy - světe, div se - německé strany Zelených a získávající ročně desítky milionů eur z veřejných i evropských fondů.

To se to za ty peníze "ekologicky" agituje a manipuluje veřejné mínění! Co na tom, že pochyby o bezpečnosti temelínského reaktoru vyvrátila ústy své předsedkyně Dany Drábové naše autorita, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, co na tom, že v Temelíně probíhají takřka nepřetržitě mezinárodní kontroly a prověrky bezpečnosti? Rok staré snímky přišly jako na zavolanou, poslouží zájmům protijaderné lobby velmi dobře.

Bohužel, tento ekologismus má své stinné stránky - dokončenou jadernou elektrárnu v Rakousku díky propagandě aktivistů pro jistotu vůbec neotevřeli, němečtí zelení zase prosadili postupné odstavení všech jaderných elektráren ve své zemi a ti naši se snaží odstavit Temelín. (Proti Dukovanům ovšem nikdo ani nešpitne, území Horních Rakous s nimi nesousedí, hejtman Pühringer ani jeho zelení političtí přátelé na nich politické body nezískají a protijaderní aktivisté na obou stranách hranic od hornorakouské vlády peníze nedostanou.)

Do celé ekologistické frašky ale přichází jako blesk z čistého nebe zpráva, že se naše republika v lednu jen o chlup vyhnula totálnímu výpadku elektřiny. Odborníci ze státního podniku ČEPS se navíc obávají, že až z provozu zmizí dosluhující elektrárny, budeme vystaveni nejen častějšímu omezování spotřeby, ale dokonce úplným, několikahodinovým výpadkům elektřiny. Tehdy si vzpomeneme na rozhodnutí, která by měla být vydána již dnes - o výstavbě nových zdrojů nebo alespoň o modernizaci těch stávajících. Za necelých deset let tedy možná všechny ekologistické spolky a protijaderné aktivisty, kteří nám bránili v rozvoji výroby vlastní elektřiny, proklejeme - větrníky nasázené po všech našich horách a údolích, lány solárních panelů ani megatuny spálené biomasy nás totiž před blackouty nezachrání.