Společně proti kvótám
Devět členských států EU včetně Česka se pokusí zablokovat záměr Evropské komise prosadit povinné kvóty pro zastoupení žen v dozorčích a správních radách soukromých firem. Proti jsou také Němci, Britové, Švédové, Dánsko, Holanďani, Estonci, Litva a Maďarsko.
Ono je to opravdu jako za bolševika, kdy byly kvóty, kolik musí být kde komunistů a kolik nestraníků. Dnes už s úsměvem vzpomínám, jak jsem nedostal redaktorské místo v Technickém magazinu (v době, kdy tam Miloš Zeman zveřejnil svůj slavný článek o ostrůvcích pozitivní deviace), třebaže jsem tam pravidelně psal jako externista a šéfredaktor i redakce mě chtěli. Jenže by se změnil poměr nestraníků a straníků a místo mě tedy vzali komunistu. No a v dobách ještě starších taky bylo něco podobného. Židovské firmy najímaly jednoho ne-Žida, pro případ, no, člověk nikdy neví. No a těmhle ne-Židům pak říkali Paradegoj. Viviane Redingová tedy kráčí ve vyšlapané cestě.
Můžeme diskutovat do aleluja, zdali by to bylo dobře, kdyby posílil ženský element v rozhodovacích grémiích. Osobně si myslím, že by to mohlo mít pozitivní efekt. Ale takto zasahovat do řídících struktur soukromých podniků, to opravdu může napadnout jen inženýra lidských duší.
Je to příklad degenerace Evropské unie a jejího odchýlení od osy účelnosti a rozumu. Evropská unie nemá co mluvit do víček od jogurtu, do balení koblih a správních rad soukromých podniků. Má usnadňovat ekonomický život, má efektivně podporovat vědu a vývoj, má budovat infrastrukturu. Ale lidské štěstí, to se shora nařídit nedá.
Nebo ano, dá. Ale skončí to fiaskem. Však taky parlamentní volby v Německu jsou za rohem a protiunijní hlasy tam jsou velmi jasně slyšet.
