Společensky nebezpečný zákon
Návrh paní Čurdové sice senátoři poslali zpátky, ale dá se očekávat, že skrytá koalice komunistů a sociálních demokratů jejich veto v klidu přehlasuje. Pak bude záležet na prezidentu Klausovi, zda předlohu zamítne, a pokud tak učiní, zda jeho veto Sněmovna v tomto volebním období ještě stihne přehlasovat.
Nicméně poslankyně Čurdová bude tak jako tak svými stranickými a skrytěkoaličními partnery vyzdvižena coby srdnatá ochránkyně opuštěných matek a bude tak chápána zejména voliči levicových stran. Paní poslankyně nicméně přiznává, že zpětné vymáhání dávek od dlužníků bude úspěšné pouze částečně, čímž nám vlastně sděluje, že i člověk bez potomků nebo rodiče řádně se starající o své čtyři děti budou platit alimenty za člověka, který na svého potomka kašle (nebo za člověka, který je dlouhodobě nezaměstnaný a peníze na alimenty jednoduše nemá, což v důsledku vyjde nastejno).
Paní Čurdová ani další poslanci však jako obvykle nedomýšlí jiná úskalí - proč peníze přidělovat de facto paušálně, když rodiny, jež se dostaly do finančních potíží, navštěvují sociální pracovnice, které mohou nejlépe posoudit jejich situaci. Eventuální dávka by se měla přiznávat na základě jejich dobrozdání a nikoliv rozhodnutím soudu, který nikdy nemůže mít o rodině tak detailní znalosti.
V novém zákonu se však skrývá mnohem větší nebezpečí, a to zejména v rodinách, v nichž nezaměstnaným rodičům sociální dávky nestačí ani na vlastní zábavu, natož na péči o děti. Vzpomeneme-li na osud mobilních telefonů poskytnutých za korunu na Ostravsku sociálně slabým rodinám, je nám jasné, co by následovalo: tito rodiče (na celém území republiky, nikoliv jen v jednom regionu) si velmi rychle uvědomí, že zákon jim poskytuje báječnou příležitost k dalšímu - a pravidelnému! - bezpracnému zisku. Jednoduše se rozvedou, otec jako nezaměstnaný pochopitelně nebude mít z čeho alimenty platit, takže matka požádá o náhradní výživné - vynásobí-li si tito rodiče zákonem slíbenou částku počtem svých dětí, už je od rozvodového řízení nic neodradí.
Kdybychom se stali republikou s nejvyšší rozvodovostí na světě, vem to čert. Daleko tragičtější je, že zákon může způsobit rozvrat v mnoha dosud fungujících, často silně katolicky založených rodinách, což by mělo negativní vliv na chápání manželského svazku v podobě, v jaké ji vnímáme my a v jaké ji vnímá celá katolická Evropa.