Zlodějství a defraudace jsou trestné činy a z podezřelého a pak obviněného činí zloděje a defraudanta soud poté, co proběhne řádný proces, v němž je právo na obhajobu zaručeno ústavou. Pak teprve lze dotyčného označit za zloděje či defraudanta či obé. To je logika vymykající se komunikačním zvyklostem předsedy sociální demokracie. Osvěžen z dovolené přečte si materiál a je mu vše jasno, soudí a odsoudí.

Běda ale, kdyby se takto měl zachovat někdo proti jeho vyvolencům! Na téže tiskové konferenci, na níž byl Wolf mediálně sťat, oznámil Paroubkův volební manažer Jaroslav Tvrdík, že Lidový dům bude s pomocí právníků zkoumat, případně pronásledovat jakékoli zmínky o kandidátech nadcházejících voleb, které by se mu nelíbily. Co se nesmí zveřejňovat? „Lživé konstrukce s cílem poškodit ČSSD,“ zaznělo na tiskové konferenci. Z úst sociálně demokratických představitelů jsme podobných formulací slyšeli v době, kdy strana stála jako jeden muž za zády Stanislava Grosse, který čelil podezření z nekalých machinací. Nebyly to žádné vnitrostranické orgány, kdo přišel s podezřením. Byl to svobodný tisk, který se pokusil rozkrýt to klubko protiřečení, polopravd a lží, zatímco Grossovi kolegové volali po zpřísnění tiskového zákona. Zdá se, že teď už neuslyšíme jenom křik. Pošťáci budou rovnou roznášet po šéfredaktornách žaloby.

Že to vypadá jako zastrašování? Kdybych to tvrdil, mohl bych na sebe přivolat žalobu za lživé tvrzení s cílem poškodit sociální demokracii. Takže si budu jen tiše myslet, že zastrašováním si sociální demokracie škodí sama u voličů s rozumem a žaludkem na pravém místě.