Odvolací vrchní soud vrátil Babišovou kauzu s Čapím hnízdem zpátky k Městskému soudu. Našly se nové důkazy, které prokáží Babišovu vinu? Dostavili se dosud nevyslyšení svědkové, aby vrhli do temného případu jasné světlo pravdy? Ne. Soudkyně Eva Brázdilová si přeje, aby městský soud v dalším řízení „vyhodnotil důkazy komplexně‟. Během deseti let se tedy důkazy hodnotily nekomplexně a teprve teď, v dalším procesu, se zohlední metoda komplexnosti a dozvíme se, jak to vlastně bylo, když si v roce 2008 firma Čapí hnízdo požádala o dotaci z evropských fondů.

Ano, v demokratickém státu musí být soudy nezávislé a podle práva soudit metodou „padni komu padni‟. Neznamená to ale, že jejich jednání může budit ve veřejnosti dojem, že si z ní někdo dělá srandu.

Je hanba, že se instituce s obskurním názvem Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy vůbec zabývala dotací na – stručně řečeno – hospodu. Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF dospěl v roce 2017 k závěru, že skutečně došlo k oklamání dotačního úřadu. Kauza se ale vleče dál a občan si z ní může vybrat jen jeden jednoznačný závěr: právo je divné, nejednoznačné, nevyzpytatelné a nespolehlivé. Když se pak do toho ukáže, že se špičky ministerstva spravedlnosti chovají jako tlupa imbecilů (a to upřímně nevěřím verzi, že šlo o promyšlený podvod) a je před volbami, groteskní prvky vystoupí na povrch obzvlášť ostře.

Babiše vyzývá Markéta Pekarová Adamová, aby nekandidoval ve volbách, protože Pavel Blažek taky nekandiduje, pak už člověk jenom kroutí hlavou. Kdo všechno podle ní nemá kandidovat? Všichni, kdo o bitcoinech věděli? To by pak neměl kandidovat ani Petr Fiala.

Dotace pro Čapí hnízdo byl průhledný podfuk. Stát ho neměl připustit. Když už připustil, měl jednat. Vyšetřit a soud dotáhnout k rozsudku. Stalo se to před sedmnácti lety. Ano, tak dlouho tato smutná fraška otravuje politické ovzduší České republiky. Důvtipné výroky, narážím na paní Pekarovou Adamovou, bohužel podporují domněnku. že nejsme svědky systémové neschopnosti české justice, ale zneužití soudu k politickým cílům. Čemuž osobně nevěřím, ale nebudu se divit nikomu, kdo si to myslí.

Nemyslet si to dá docela velkou práci a mobilizaci posledních drobků důvěry v českou demokracii.