Na tomto principu založila sociální demokracie svoji politiku a on je její představitel v tomto smyslu. Jiří Paroubek je od toho, aby protivníky hanobil a spílal jim a Sobotka je specialista mna házení peněz pekařskou lopatou. V neděli se pokusil vyvolat dojem, že je zodpovědným hospodářem. Uspěl jistě u těch posluchačů, kterým je srdečně jedno, zdali Sobotka je nebo není dobrý hospodář.

Za tohoto stavu věcí je kupodivu, že podíl sociální demokracie na trhu voličských hlasů není mnohem větší. Kdo by nechtěl nějakou tu kačku do kapsy? A když je na billboardu anoncován 13. důchod, kterýpak důchodce se nezaraduje? Pochopitelně, aniž by tušil, že jde o lež. Pardon, ne o lež, ale o mediální zkratku, jak řekl Sobotka v rozhovoru s Viliamem Buchertem.

Zdá se, že v lidech je víc soudnosti a zdravého rozumu, než se dá soudit na první pohled. Liberální strany by se neměly snažit o soupeření se sociální demokracií v tom nejhorším, co ta partaj dělá. Zatím to dělají a však taky Sobotka neopomněl vpálit lidovcům, že největší dardu rozpočtu zasadili právě lidovci, když se pokusili získat hlasy mladých rodin zvýšením rodičovského příplatku na dvojnásobek. Ale i ODS se snaží dluhy zvyšovat, zatímco mladí demonstranti volají, že je nechtějí platit. Copak je hospodárný přístup k veřejným financím tak špatný program? Jenže to by musel stát v čele někdo, kdo je schopen lidi zapálit a přesvědčit. Třeba někdo v řadách ODS je, kdo by to dokázal, kdyby dostal příležitost. Vzestupy a pády, to přece k politice neodmyslitelně patří. Pádů a zklamání jsme si užili hodně, teď by byl dobrý ten opak.