Přitom podivné nákupy armádní techniky i služeb poskytovaných našemu vojsku smrdí korupcí už z dálky. A trvá to v podstatě od začátku naší republiky, vzpomeňme jen vadné padáky za ministerského náměstka Miroslava Kalouska, to už je hezká řádka let. Čas od času některý z politiků nebo obchodníků zúčastněných na nákupu vojenské techniky něco prohlásí, další hned spěchá s trestním oznámením, ale zanedlouho se vše uklidní, voda nad ministerstvem obrany se zase uklidní a finanční maelstrom se změní v jihočeský rybník.

Přitom ale nikdo nezná důvody, proč se ta technika nakupuje. Proti letounům CASA byli tvrdě nejvyšší vojenští velitelé, až jednoho dne záhadně zmlkli a na nákup letadel kývli. Mirek Topolánek se holedbá, že počet pandurů zredukoval na polovinu. Nedodává ovšem, že nás pak jeden obrněnec vyšel dráž než předtím. V boji jsou přitom nasazeny čtyři ze sto sedmi. Pronajali jsme si letouny Gripen za víc jak 20 miliard - na pouhých deset let, takže dnes musíme řešit, co dál. A tak by se dalo pokračovat až k vojenským nemovitostem či ozdobným trenýrkám naší generality

Že jsou za tím vším peníze plynoucí do stranických pokladen i do kapes politiků a státních úředníků, o tom pochybuje málokdo. Ovšem virtuální ministr obrany za ČSSD Jan Hamáček o celém šlendriánu jen smířlivě prohlásí, že nákupy v armádě nejsou koncepční a že vojsko buď neví, co chce, nebo se stává obětí měnících se koncepcí...

Komu by připadalo podivné, že opoziční politik nevyužil příležitosti k útoku na vládu, ten si musí uvědomit, že vojenská technika se nakupuje neustále, ať je u vesla levice nebo pravice. A jelikož se nakupovalo za ČSSD, nebylo by vhodné dnes něco vyčítat ODS. Nehledě na to, že za pár let se role vymění a občanští demokraté se budou vyjadřovat podobně smířlivě k dalším podivným nákupům, tentokrát ale prováděným socialisty.