Agent Bureš patří k základní výbavě našich politických šarvátek. Působení Andreje Babiše v obchodní výsadce v Maroku je spojeno s jeho spoluprací se Státní bezpečností. Svědčí o tom četné dokumenty, našla se i jeho karta, na které jasně stojí, že byl od 11.11.1982 jejím agentem. Vidíte, už brzy bude dvaačtyřicáté výročí této světodějné události. Dobrozdání slovenské strany vždycky hrálo v tahanicích kolem Bureše velkou roli. Nyní se dozvídáme, že Slovensko s Babišem uzavřelo smír.

Jak tomu rozumět?

Babiš vždycky tvrdil, že byl v evidenci neoprávněně a podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Slovensko teď Babišovi dalo dobrozdání, že ministerstvo vnitra akceptuje jeho verzi. Byl v evidenci neoprávněně, pročež Andrej Babiš se zavázal, že vůči státu neuplatní žádné nároky na náhradu škody ani na nemajetkovou újmu v souvislosti s touto evidencí, vezme zpět také stížnosti podané k Evropskému soudu pro lidská práva a nebude uplatňovat nároky na spravedlivé finanční odškodné, sděluje slovenské ministerstvo. Nic víc, nic míň. Slovensko chce mít případ z krku.

Na kauze Bureš to nic nemění. Jisté je, že za minulého režimu byla spolupráce z StB v podstatě podmínka pro to, aby někdo mohl fungovat takzvaně „venku‟. To je prostě fakt, stejně jako je fakt, že nikdo zatím nepřišel s čímkoli, že Babiš někoho napráskal, natož aby ho přivedl do kriminálu. Prostě dělal to, co se od něho chtělo, aby dosáhl svého.

Což v jiné podobě dělá dodnes. V důsledcích je to děsivější, než jeho fungování v roli agenta Bureše.